Trochu ve stínu volby nového šéfa IAAF proběhlo 19.8.2015 na kongresu v Pekingu i hlasování o přijetí trailrunningu mezi oficiální atletické sporty začleněné do IAAF.
Partnerem IAAF pro tento sport je jen nedávno vzniklá asociace ITRA. Hlavní otázka tak nyní je – kdo na trailu vydělá víc, ITRA nebo IAAF ?
Nechci nikomu vnucovat svůj názor a vcelku rád bych se ve svém úsudku mýlil, přesto bych rád sdělil, co si o této věci myslím.
První zcela konkrétní náznaky toho, že se „velká atletika“ začíná o trailové běhání zajímat se daly zaznamenat již letos na jaře. Francouzská atletická federace přišla s nápadem, že bude zastřešovat i tento způsob běhání a za svou „podporu“ bude od všech organizátorů trailových závodů ve Francii vybírat určitý 
poplatek za každého přihlášeného závodníka. Nejen proti tomuto „desátku“ ale i proti předpokládanému vměšování se a ovlivňování trailrunningu (tedy běhu se kterým oficiální atletika nemá žádné zkušenosti) se otevřeně postavila řada běžců i organizátorů, která vyústila i v bojkot některých vůči Mistrovství světa v trailu IAU v Annecy. Možná nejznámější osobou tohoto odporu a zároveň špičkovým francouzským závodníkem je Francois d’Haene, kterého ale podporovali i někteří další špičkoví zahraniční běžci a běžkyně jako například Anna Frost.
Kdo mě zná, jistě mu neunikla má tu méně tu více evidentní averze k UTMB, respektive ne snad k Chamonix, ne snad k trati, ne k závodníkům, kteří to běhají, ale k pořadatelům v čele s manželi Poletti, kteří z té akce udělali dokonalou ukázku komerce. Že se jedná opravdu v první řadě o peníze, je myslím jasné i z událostí poslední doby, kdy z UTMB začaly přicházet na pořadatele všemožných ultra trailových závodů „výhružné“ dopisy, že je vyloučeno bez úhrady licence pro UTMB (tedy konkrétně paní Catherine Poletti na kterou je registrace provedena) užívat jakoukoli podobu slovního spojení ultra trail i v jiných fonetických podobách, protože se jedná o registrovanou známku. Samozřejmě, otázkou je logika příslušného patentového úřadu, když registruje takto obecné slovní spojení, to ale nic nemění na tom, že paní Poletti si je zaregistrovala a nyní na vlně světového boomu o tyto běhy se to snaží zpeněžit.
Věřím, že pořadatelů závodů, kteří budou do kasy familie Poletti platit za tu „čest“ moci udělovat jakési kvalifikační body pro UTMB, také časem začne ubývat s tím, že si i závodníci budou uvědomovat existenci řady jiných a mnohdy i krásnějších nebo těžších závodů než je UTMB, UTMB přestane pro mnohé fungovat jako jakési „synonymum“ pro ultratrail a převis zájmu o tento závod začne klesat.
Proto jsem byl již od počátku vůči nově založené asociaci ITRA skeptický. Jak je vidět, nyní se obě strany (IAAF a ITRA) spojily s vidinou ještě lepšího profitu z trailu a ultratrailu.
Kam tento sport dovedou, jaký dopad to bude mít na stávající závody a organizátory, to nechci odhadovat. Bude to pro mě buď příjemné překvapení, nebo potvrzení mých obav. Vždyť doposud (snad kromě crossu) vše mimo dráhu a v terénu bylo zcela na okraji zájmu všech funkcionářů IAAF i většiny národních federací a asociací patřících pod ní včetně Českého atletického svazu.
Každopádně bude velmi zajímavé sledovat, jak se se situací vypořádá i samotná IAAF. Má totiž ve své struktuře již dvě organizace, které minimálně v části své kompetence mají běhá
ní na trailu a v horách. Je jimi IAU se svým mistrovstvím v ultratrailu a WMRA s mistrovstvími v horském maratonu (long distance). A právě příklad WMRA a to, kam se pod jejím vedením v čele s jejím prezidentem Bruno Gozzelinem dostaly klasické běhy do vrchu, přidává obav z nového spojení.
Nezbývá než závěrem konstatovat, … jsem rád, že skyrunning má své vlastní vedení, jsem rád, že v ISF nevidím podobné tendence jako jsou patrné u ITRA a v neposlední řadě jsem rád, že ve sportu jakým je skyrunning, jehož oficiální počátky sahají do roku 1992, vidím budoucnost čistšího a nabubřelé byrokracie prostého běhání v horách.
Doufám, že s trailrunningem nebude pod vedením ITRA a IAAF vláčeno podobně jako s Rory Bosio po jejím rekordu na UTMB v roce 2013. Doufám, že podobně jako paní Poletti tenkrát vztekle argumentovala, že to je její závod a může si dělat co chce, nesklouzne to do formulace „trailrunning je můj sport a mohu si s ním dělat co chci“.
Pani Poletti.. na tu ja mam skvele vzpominky.. kdy jsem hezky „reprodukoval“ Tvoje nazory (se kterymi souhlasim) na UTMB.. zrovna ji do obliceje..:)
Je urcite potrebne zavezt nejake standardni (antidopingove) kontroly pro top zavodniky.. Anicka to rekla hezky.. Je neco jineho jak vnimaji trail running rekreacni bezci a vrcholovi zavodnici.. Zajimave zamysleni.. dik. 12:)
Honzo, ta historka s paní Poletti je nádherná a nemohla se stát nikomu jinému než tobě, jako přitahovači podobných …
S tím antidopingem je to zcela jasné a potom, co se s kontrolou ve skyrunningu začalo loni na MS v Chamonix, jsem letos na závodech SWS nebo ME nezaznamenal žádnou kontrolu. Určitě to bude jeden z bodů, které bychom chtěli otevřít na výročním mítinku v Limone v říjnu. Bez kontrol by mohly některé výkony začít ztrácet na důvěryhodnosti a to by byla škoda. Jednoduše řečeno, kde není kontrola, vždy se najdou takoví, kteří budou mít snahu podvádět, získat nějakou výhodu, díky ní prize money, „slávu“ nebo lepší smlouvu se sponzory. Proti tomu je třeba bojovat.
Na facebooku píše I-TRA, že bude testovat 200 běžců. Nevidím to tak černě. Bez paní Poletti bychom neměli ty stovky závodů. Nikdo vás ani Rory na UTMB jezdit nenutil. Ale bez UTMB by Rory (ani Kiliana, ani Lizzy Hawker nikdo neznal a nemohli by dělat, co chtějí)… jen tak na okraj, že vše má dvě strany. :)
Jsi se nějak blbě vyspal, že jsi tak popudlivý ? :)
1. Co píší na FB a co bude skutečnost jsou dvě věci. Já bych byl jen rád, kdyby to pravda byla, ale na druhou stranu znám cenu testu jednoho běžce …
2. Jak to myslíš, že bychom bez Poletti neměli stovky závodů ? Ty závodu tu byly a jsou, jen se řada jejich pořadatelů registrovala do vzniklé ITRA. Tím se paní Poletti nijak nezasloužila za jejich existenci.
3. Jasně mě ne, Rori tam přinutil jít tehdejší hlavní partner TNF. Zajímavé, že TNF se spoluprací s UTMB skončil. :)
4. Kilian se rozhodně neproslavil pomocí UTMB. Zkus si pohledat do historie a uvidíš, že když běžel poprvé UTMB, tak už měl právo být známý. Pokud jsi ho neznal ty, pak to opět není zásluha paní Poletti, že jsi ho poznal, ale chyba tvé horší informovanosti :) Ano, Lizzy hned napoprvé udělala výsledek na UTMB, ano určitě ji díky tomu výsledku resp. výsledkům zaregistrovali i lidé, kteří o ní jinak nic nevěděli. Ale popravdě, podobně jako u Kiliana i u Lizzy je těžiště jejich „slávy“ někde jinde.
Ale pochopitelně, podobně jako jsem rád, když mě nebere nikdo můj názor, neberu ho ani já tobě. Pokud jsi přesvědčený, že spojení trailu s IAAF přes ITRA nebo kohokoli jiného bude ku prospěchu, pak OK. Nepřál bych si nic jiného, jen jsem asi k těm organizacím víc skeptický.
:) Popouzí mě ten jednostranný pohled. :) UTMB je komerce. Ano, nemám studii, že by ty závody byly/nebyly, ale nevěřím tomu, že by HH zorganizovalo o údolí vedle o stejném víkendu svůj závod nebýt takového úspěchu UTMB. Myslím, že hodně závodů, značek, celé trailové odvětví se veze na vlně zájmu, kterou způsobil UTMB. Stejně jako si o PIMu můžeme myslet mnohé, že tolik čechů běhá, je i velká zásluha toho Itala.
Být známý a známý je přece rozdíl. Byl známý lidem, které zajímalo skimo. Myslím, že nebyl známý tak, aby mohl žít, jak žije teď. Stejně tak Lizzy (ne, nemám porovnávací studii ani přístup k jejich výpisu z účtu, abych to podpořil). Máš pravdu, že těžiště slávy a těžiště příjmů je něco jiného. :)
Jo, to je ta druhá věc, která mě popouzí. :) Já jsem skeptický k těmto organizacím, ale stejně tak i k ISF.
Napiš svůj oboustranný pohled na Trailove :) A při tvé míře skepticismu se tedy divím, že vůbec v horách závodíš. Vždyť kdo ti v těch horách zbude ?
Ale ber to jako takové špičkování. To bych tě nesměl už trochu znát … :)
Jakožto člověk, který si o běhání sem tam něco přečte, ale rozhodně se v závodech ani jménech zas až tak hluboce neorientuje, si dovolím souhlasit se Samem. O Kilianovi a jiných úspěšných si čtu už poměrně dlouho, ale existence UTMB mi až do teď vesele unikala, resp. je nemám nijak spojené. Ne že by moje neznalost byla měřítkem, ale výše zmiňovaní si jméno a slávu možná opravdu vydobyli někde jinde.
Trail pod IAAF?, jedním velkým pozitivem by byly pravidelné antidopingové kontroly! Poslední dopingová kontrola např. na Sierre -Zinal byla v roce 2008, kdy jsem tam naposled zvítězila já. Od té doby se tam kontroly nedělají a rozdávají se dost velké peníze! Ve skyrunningu těch kontrol moc není, téměř žádné…naopak IAAF má na kontroly peníze. Náš sport by měl být kontrolován jako všechny jiné, je to moc důležitá věc, všude se bohužel najdou podvodníci. Mějte se krásně! Anka