Festival des Templiers 2013 – francouzský trailový svátek

Opravdu mohu potvrdit, závodů je lépe se zúčastnit, než je jen sledovat. Přesto i to k běhání v horách asi patří.

O posledním říjnovém prodlouženém víkendu jsme se vypravili do jižní Francie na nejstarší francouzský Ultratrail – Grand Trail des Templiers.

Tentokrát jsem si tu akci prožil jen jako divák a musím říci, že aktivní role v závodě se mi líbí nesrovnatelně víc. O osobních dojmech, pocitech a zážitcích napíše Anka sama, a tak se zaměřím jen na některé věci okolo.

Závod Grand Trail des Templiers je hlavním závodem celého seriálu závodů, které jsou namačkány do jednoho místa a jednoho víkendu. To vše se nazývá Festival des Templiers a je to opravdu velkým svátkem trailového běhu. Součástí tohoto festivalu je kromě kratších tratí i pro děti dalších devět trailových závodů od 8km do 100km, ze kterých si má šanci vybrat opravdu každý. Problém však není s tím vybrat si, ale dostat startovní číslo. Některé distance jsou dlouho před konáním závodu beznadějně vyprodány a nejhůře v tomto smyslu je na tom hlavní závod Grand Trail des Templiers. Ten má limit startujících 2500 závodníků a podle informací pořadatele na startu nakonec stálo kolem 2800 běžců a běžkyň. Celkově se pak všech závodů zúčastnilo více než 8000 závodníků.

Expo Festival des Templiers

Do Francie jsme se vypravili ve čtvrtek večer na noc a těch necelých 1500km jsme ujeli i s nutnými pauzami za zhruba 15 hodin. Měli jsme tak k dobru i skoro celý pátek na ubytování v pěkné chatce, kterou nám pořadatel zajistil, návštěvu expa, obhlídku okolí centra závodu a městečka Millau a nakonec i zafandění závodníkům dvou delších tratí, které startovaly již v pátek.

Počasí vypadalo rozumně, jen nás ohromoval nesmírně silný vítr, který jsme si nedovedli představit, co by dělal na některých exponovaných úsecích trati. Ale do nedělního startu bylo ještě daleko a jak se ukázalo, vítr ustal a oproti předpovědi, která na neděli hlásila zataženo s deštěm se závod nakonec konal v nádherném skoro letním počasí, kdy již ráno před pátou bylo možná tak kolem 15°C a přes den to na sluníčku možná peklo víc, než bylo mnohým po chuti.

Start nedělního závodu byl v 5:15 a protože jsme to na start měli možná tak 400 metrů, vstávali jsme ve tři, abychom něco snědli, vše připravili a měli i nějakou časovou rezervu.

Anka měla číslo do první vlny, takže nemusela být ve startovním poli s velkým předstihem. Když jsme docházeli do prostoru startu, bylo zde již opravdu husto a na silnici, kde byl start umístěn se již tlačily davy závodníků ve startovním koridoru, aby nebyli zcela vzadu a neztráceli čas již na startu.

Anka vzhledem ke svým chronickým zraněním, ze kterých se trvale dostává a zase do nich sklouzává, byla rozhodnutá běžet s holemi. Zánět v stehenním svalu z přetížení v týdnu před závodem nebyl tou nejlepší možnou výchozí pozicí a hole měly trochu pomoci. Na startu jsme potkali Stephany Jimenez, která běžela v sobotu jednu z kratších tratí a ta Ance radila, aby si hole nebrala, že to je hlavně běžecké. Takže Anka po standardním váhání hole odložila, pak si je zase vzala a nakonec zase nechala u nás. Krátce po 5:15 vyrazili závodníci na trať 73km s pozitivním převýšením 3400m s hudbou a ohňostrojem. My jsme pak byli rozhodnuti, že se budeme posunovat autem po trati na občerstvovačky a body, kam by se dalo dostat. Měli jsme vytipovány kilometry 21, 31, 41, 61 a pak již až cíl. Trať je jedno velké kolo a mnoho silnic a silniček, mostů a průjezdů bylo kvůli závodu uzavřeno a pokud se člověk chtěl dostat na některá místa trati, musel se vlastně držet jen mimo tento okruh a někdy se muselo dost zajíždět.

Čelo závodu na 21.km

Na 21.km jsme se dostali docela v pohodě a s časovou rezervou. Při průběhu prvních závodníků byla ještě tma a říkali jsme si, že to tedy je fakt fofr. Čelo závodu se zde objevilo něco kolem hodiny a půl po startu. Protože to na občerstvovačku městečkem bylo z kopce, vypadalo to především v podání chlapů jako docela slušný sprint. Na čele ženského závodu byla společně dvojice Aurelia Truel a Nuría Picas. Rozestupy již zde byly poměrně značné a když na deváté pozici dobíhala Anka, již se rozednívalo. V rychlosti, při doplňování si pití mi stačila jen říct, že to je opravdu fofr, jak jsme si mysleli a že to každý pere na plné pecky. Anka odběhla a my s Míšou a Leilou běželi k autu na druhé straně řeky, abychom se přesunuli na 31.km. Den předtím jsem si to vše nasázel do navigace, abych se nezdržoval, ale to jsem netušil, jakou povahu budou mít ty silničky, po kterých pojedeme. Na 31.km jsme bohužel museli jet velkou oklikou přes městečko, které jsme měl zadané do navigace jako druhý průjezdní bod. Cesta byla krásná po úbočí strmých svahů nad hlubokým kaňonem. Příroda v tomto koutku Francie v oblasti Midi-Pyrénée je úchvatná a stojí za návštěvu. Když ale člověk spěchá, uvítal by rovnější a širší cesty. Do městečka zadaného v navigaci jsme dorazili sice na hraně s časem, ale snad zvládnutelně. Ale ty nešťastné navigace … Protože nás to stále hnalo do toho průjezdního bodu, který byl nastaven kousek mimo potřebnou cestu, potřeboval jsme ho zrušit, aby mě do něj stále nevracela a posunuli se do dalšího, který byl nastavený na ten 31.km tratě. Smazal jsme ho tedy, navigace se sekla, takže jsem ji musel zastavit a spustit znovu. Opět jsme se dostali do krásné oblasti takové náhorní plošiny a pak serpentinami nahoru a dolů po silničce, kde se prostě dva vozy vešly jen velmi natěsno, když jeden zajel až skoro mimo silnici. Naneštěstí hodně aut jelo v protisměru a tak cesta ubíhala velmi pomalu a řekli jsme si, že musíme rezignovat na snahu dostat se na 31.km a budeme se snažit chytit alespoň ten 41.km.

V těch zatáčkách, kaňonech a údolích se člověk opravdu velmi špatně orientuje a museli jsme proto plně spoléhat na navigaci.

Po asi hodině a půl jízdy jsem si začal říkat, že mi okolí přijde nějak povědomé a skutečně za nějakou dobu jsme dojeli zpět do vesničky, kde jsme již byli na první občerstvovačce na 21.km. Prostě navigace po resetu vzala jako první další cíl opět první průjezdný bod, kde jsme již byli ráno. Most přes řeku byl stále zavřený, tedy skrz okruh kurzu na opačnou stranu to nešlo a okolo již nebyla šance se na ten 41.km dostat. Ještěže Anka nespoléhala na to, že jí něco na občerstvovačkách podáme, protože to by byla vyřízená. Přes cílové městečko jsme se tedy přesunuli až na ten další plánovaný 61.km a tam jsme již byli s větší rezervou i na čelo mužského závodu.

Usadili jsme se na kraji vesnice, kterou se vybíhalo do kopců nad ní a do dvou posledních velkých kopců před cílem.

Úplně první se zde objevil Miguel Herras jen v šortkách a bez trika. Na 61.km takového závodu nikdo nevypadá úplně čerstvě a ani Miguel nebyl výjimkou. Na jedné z fotografií jsem následně viděl jeho pohled doleva nahoru, kde byl výhled na kopec, který jej nyní čekal. Nebyl to pohled, který by říkal, „na ten kopec se fakt těším“. Přesto bylo neuvěřitelné, že měl v tomto místě již asi 13 minut náskok na druhého a předpokládal jsem, že o vítězi je rozhodnuto. Jak se člověk může mýlit a jak je zrádné cokoli u těchto běhů předpovídat i nedaleko před cílem, ukázal tento závod. V cíli jsme samozřejmě první chlapy nezastihli a v nějakém hovoru jsem zmiňoval automaticky Miguela Herrase jako vítěze. S překvapením jsem byl informován, že vyhrál úplně někdo jiný a Miguel vůbec nedoběhl. Při náskoku 13 minut a 12km do cíle tedy ani komfort možnosti dovolit si ztrácet na druhého minutu na kilometr nestačila k udržení vítězství. Velké teplo způsobilo i přes snahu dost pít jeho dehydrataci a křeče v závěru a Miguel musel pár kilometrů před cílem vzdát. Nezlepšil tak své druhé místo z loňského roku.

Z vítězství se tedy nakonec radoval opravdový král závodu Templiers Thomas Lorblanchet, který zde zvítězil již v letech 2007, 2008 a 2010. Druhý se ztrátou asi 4 minut doběhl vítěz letošního UTMB Xavier Thevenard a třetí jen necelou minutu za ním Michel Lanne.

V ženském závodě zde již s jasným asi dvaceti minutovým náskokem probíhá Nuría Picas.

Anka se zde objevuje na devátém místě a chudák si stěžuje, že by se jí ty odložené hole moc hodily. Ten opravdu hodně běžecký úsek do první občerstvovačky byl pravděpodobně i tím posledním a to ještě nevěděla, že ji čekají dva opravdu velké kopce do cíle. Je to škoda. Kdyby nedala na rady Stephany, s holemi by možná mohla být v celkovém pořadí na 6-7. místě.

Před cílem

Zvítězila tedy Nuría Picas, která se od své soupeřky utrhla kolem 30.km a postupně zvyšovala svůj náskok až na více než 20 minut v cíli. Podle jejích slov bylo letos hlavním problémem velmi teplé počasí. I když byla již v závěru sezony unavená, dokázala se soustředit na tento závod a opět si užila tu neopakovatelnou atmosféru tohoto velkého závodu, který vyhrála již loni.

Druhá v cíli

Třetí v cíli

I z neoblíbené čtvrté pozice může být radost

Co říci závěrem. Festival des Templiers je akce, která nemá moc obdoby. Tím, že se zde konají závody na nejrůznějších tratích a distancích, je tato akce přístupná nejen těm, kdo preferují ultra. Navíc jsme zde viděli, že Francouzi jsou opravdu běžecký národ. Dokáží se sem v ohromném množství sjet doslova z celé Francie. Městečko Millau praskalo ve švech, viděli jsme, že mnoho závodníků bylo ubytováno v okolních vesničkách a do Millau přijížděli. Občas byly komunikace zcela zacpány a auta parkovala, kde se dalo. Pravdou je, že to pravděpodobně policie pro tento případ tolerovala, protože jinak by si na pokutách jistě vydělali na roční rozpočet. Zajištění a organizace závodu je na vysoké profesionální úrovni, kvalitní běžci mají šanci získat od pořadatele benefity v podobě startovního čísla resp. ubytování zdarma. Rovněž ceny a odměny jsou na naše poměry, ale i na poměry jiných závodů mimo Česko poměrně štědré a je jasné, že pořadatel si váží kvalitních zahraničních závodníků. Anka získala bezprostředně po závodě přímo i pozvánku na příští jubilejní 20. ročník, který bude jistě velkou slávou. Takže možná se tam zase objevíme.

Pokud tedy zaplníte auto, aby se vám snížily cestovní náklady, které jsou opravdu tou nejpodstatnější položkou rozpočtu na takovou akci, pak účast v příštím roce doporučuji a především si ohlídejte začátek registrace. Bude určitě brzy vyprodáno.

Web závodu: http://festivaldestempliers.blogspot.com 

Více fotek: https://plus.google.com/photos/114889421690109886166/albums/5940252552358916977?partnerid=ogpy0

Výsledky: http://festivaldestempliers.blogspot.com/p/resultats.html

Grand Trail des Templiers

Endurance Trail (nejdelší trať Festival des Templiers)