V Itálii se nám dařilo
Letos se opět v dvouletém cyklu uskutečnil European Skyrunning Champs, tentokrát v Itálii.
Mistrovství bylo rozděleno do dvou víkendů a konalo se na dvou místech v začátku září.
Ultra Sky
V neděli 1.9.2019 odstartovala šestice našich reprezentantů a reprezentantek na závodě MAGA SkyMarathon s parametry 50km/5000m. Ve velmi těžkém technickém terénu a s opravdu nadstandardním převýšením v poměru k délce trati se vypořádali výborně.
Nováček v týmu Dominik Skokan doběhl na výborném šestém místě, Tomáš Maceček byl druhým naším závodníkem v TOP10 na osmém místě a Honza Zemaník finišoval dvanáctý. I holky zaběhly dobrý závod a Petra Ševčíková s Bárou Cichou bodovali pro tým na osmém, resp. devátém místě. Petra Mücková pak ukázala, že šampionáty se nevzdávají a na trati, kde by jí asi spíš vyhovovala dvojnásobná či trojnásobná délka doběhla na čtrnáctém místě.
Byl to pro český tým povedený závod a průběžně jsme se zařadili se ziskem 246 bodů na třetí místo v hodnocení národních týmů za Španělsko (336) a Itálii (318).
Co k závodu napsali někteří naši členové týmu …
Domink Skokan
Asi bych k tomu dnešku měl něco napsat, ale co.?
Závod to hezký určitě nebyl. Šutry, horko jako prase a člověk to musí furt prát, prát to do kopce a z kopce, přes řetězy, po rovině, furt.. Fuj.. Nějakých 20km jsme běželi s klukama téměř pořád spolu, to bylo dost zajímavé, i když na ně výkonnostně vůbec nemám a občas bylo třeba se trošku kousnout. Taktika byla vcelku jasná, pokud možno se co nejdéle držet kluků a když to nepůjde, tak se vlézt do první dvacky..
Závod začal vcelku svižně a na prvních 7km jsme si nastoupali příjemných 1,2k. Pak nějaké lana, seběhy jak když najdeš.. Vezmeš hromadu velkých a neforemných šutrů (ne jak ty chodníčky v Tatrách), jen tak je rozhodíš a sem tam píchneš keř, do toho dáš značení a běž. Každopádně, pro mě ideální..
Po cestě na nejvyšší kopec (Pizzo Arero) jsem si pořídil 2 zajímavé skaply, i s fotkou.. (sorry hoši )
Pak už to byl docela mordor, otevřené hory a asi 40°C, poslední 2 kopce a udržet 5. místo s tím, abych před sebe už nepustil aspoň kluky.. Nakonec mě předběhl nějaký Španěl, 8km před cílem v seběhu, do kopce to bylo ok, tam jsme mu utíkal ale dolů už to nešlo tak dobře jako jemu.
Poslední 2km jsme už jen čekal, kdy mě sekne Macek a pak najednou cíl.. Rly?
Mistrovství Evropy v UltraSky 50km/4400m v čase 7h:12min a 6. místo, což je pro mě brutální úspěch.
Gratulace zbytku týmu.
Mücková 14.
Cichá 10.
Ševčíková 9.
Zemaník 12.
Macek 8.
Možnost reprezentovat byla super, díky Sam Straka
A celkově byl prodloužený víkend luxusní, hromada srandy, jídla a pohody.
Díky Inov-8 czech & slovakia za materiální podporu.
A taky děkuji všem co fandili, našim, Petra a Petr, že se neustále zajímali o průběžné výsledky.
Tomáš Maceček
8. místo na Mistrovství Evropy v Ultra Skymarathonu. Maga, 50km, 4500m+.
Celou sezónu jsem směřoval ke dvěma dlouhým závodům, Royal Ultra Gran Paradiso (10. místo) a Ultra Maga. Věděl jsem, že mám na to bojovat o top10, protože tyhle těžké terény, skalky a kameny mi sedí a už jsem dorostl i k sedmi hodinovému závodu. O nominaci na ME jsme věděl už od Peruna a moc se na ten závod těšil. Jasně, termínová kolize s UTMB a B7 trochu osekala konkurenci, ale tohle byl totální skyrunning, ne horský maraton ani trailrunning, a polovinu času jsme lezli po skalách, lanech, klouzali v suťovisku nebo skákali po kamenech. Pro mě top terén .
Start v 5:30, můj první v životě za tmy. Čelovku do povinné výbavy mám jen slaboučkou na styl, však jsem myslel, že už bude světlo. Musím se teda držet jiných světlušek. Vybíháme nad les a na hřebenu si užíváme východ slunce a technické hřebeny, kde to pereme s Dominikem a oba si to užíváme. Do kopce si nás docvakne i Honza Zemaník a běžíme jako tři mušketýři spolu až do poloviny nejvyššího kopce v polovině závodu, kolem 9-12. místa. Slunce začíná žhnout a jdem do 2500mnm. Dominik mačká dnes již legendární selfie a nastupuje nám. Jde výborně. Já i Honza se trochu trápíme, ale to i ostatní. V dlouhém seběhu mu utíkám a už ho až do cíle nevidím. Chvíli běžím s loňským vítězem a místní legendou a cítím se jak při Zegamě, fanoušci šílí . Poslední dvoukopec je jako kovbojka Jsem na 10. místě a stíhám Španěla, ve stínu do kopce valím, ale slunce mě zase zpomaluje a už je to boj. Na posledním vrcholu jsme na 9, 10 a 11. místě tři ještě společně s Italem Brambillou. Teď jim musím cuknout, toho černého Petra mimo top10 si v žádném případě nenechám! Je to ještě 10km do cíle a s psychickým povzbuzením, že nezachytili můj nástup valím až do cíle. Nakonec krásný 8. flek, protože stejně jako na Royalu odstoupil z čelních pozic Andre Jonsson.
Jsem fakt spokojený a hlavně vidím v těchto závodech obrovský prostor pro zlepšení. Letos to byla dvakrát top10, na světáku a ME, co příští rok?. Obrovská gratulace a respekt Dominikovi za životní závod (6. místo), Honza pak dobíhá na 12. místě. Dvě holky Peťa Ševčíková a Barča Cichá se také vešly do top10.
Díky SKYRUNNING.CZ a celému týmu za skvělou spolupráci a vzájemnou podporu a držím palce zbytku repre na VK a SkyRace tento víkend. Díky taky Zdendovi, že ze mě dělá ultráka a věří mi. Nešlo by to bez energie od Hammer (5 gelů, 4 Perpetua a minerály), protože ty věci fakt fungují. Byl to zážitek!
Honza Zemaník
Ultra Maga Skymarathon
Maga nezklamala a nabídla jeden z nejtěžších horských závodů, které si v Itálii můžete zaběhnout. Včerejší závod mi bohužel úplně nesedl a zaběhl jsem mimo své možnosti, i když 12. místo vypadá taky hezky První kopec jsem ještě dal v pohodovém tempu a šetřil síly, pak to ovšem moc nešlo a hlavně v sebězích jsem hodně ztrácel. Do cca poloviny závodu jsme šli všichni čeští kluci spolu, tam kde mi kluci utekli v seběhu, dotáhl jsem je v kopci nahoru. Za nejvyšším bodem závodu Pizzo Arera (2500m) jsem však výrazně ztratil a začal boj o dokončení, což se povedlo, ale ztráta v cíli na kluky byla obrovská…Každopádně jsme si užili skvělý horský závod v nádherném prostředí, skvělou organizací a hezkou atmosférou. A díky skvělým výsledkům od českých holek jsme v týmech vybojovali 3. místo za Itálii a Španělskem!!!
Bára Cichá
Vrchol sezóny je za mnou! I když měl být na českých brdcích, kdo by se nenechal zlákat zahraničními horami, plných řetězů, suti a klouzajících kamenů. A tak jsem se po boku známých skyrunningových jmen vyrazila reprezentovat tu naši placatou krajinu. Šuškalo se, že závod bude technický a trochu více do kopce. A já na ty technické věci moc nejsem. Takže jsem se cítila ještě menší, než jsem. Ale po prvním „slaňování“ mě závod začal hodně bavit a vydrželo to vlastně až do cíle. Myslím, že ostuda to nebyla. Kluci nám zaběhli výborně a my holky se taky snažily. Takže bych hrozně ráda poděkovala Českému skyrunningovému týmu, že mi dali tak skvělou příležitost, @zebrastores.cz za skvělé vybavení na tuhle sezónu a rodine a přátelům, že na mě vždy myslí. Ale ze všeho nejvíce mojemu @climlaiwen, který snáší moje blbé kecy o tom, že málo běhá, každý víkend je se mnou na závodě nebo trénuje v kopcích. Bez něho by mě to asi tolik nebavilo totiž
Petra Mücková
ME ve Skyrunningu, Serina, Itálie
Matka kvočna dorazila do cíle! Zatímco moji týmoví mlaďoši čekali na vyhlášení, aby si mohli vyskočit na bednu (gratulačkaaaa), já jsem se hnala za časovým limitem na trati.
Hned po startu to všichni napálili. Já jsem se snažila držet alespoň zadní skupiny a prvních 30min jsem se nemohla dostat z kyslíkového dluhu. Potom už jsem v kopci začala pár dalších amatérů také předbíhat. Alespoň ty technické úseky (natažená lana u kolmých skal) mi šly lépe než ostatním v mé rychlostní kategorii.
Trasa byla krásná, fanoušci fandili (a zase si mě tady někteří pamatovali a úžasné mě nakopli). Jen to bylo všechno tak nějak moc krátké a intenzivní. Já prostě tak rychle běhat neumím.
Do cíle jsem doběhla 14min před časovým limitem Moje ego dostalo na prdel, vlastně podle očekávání. Tady běhají borci naprosto jinou ligu!
51,5km/4360m+/11:17h
Vše tedy bylo rozehráno nadějně a čekali jsme na další víkend, kdy se v oblasti Bognanco měl odehrát závod Vertical Kilometer® a SkyRace®.
Do Itálie se vypravujeme ve středu ráno, start prvního závodu VK je plánován na čtvrtek odpoledne.
Náš tým je tentokrát sedmičlenný (Marcela Vašínová, Lucka Maršánová, Zuzka Ožanová, Tomáš Křivohlávek, Tomáš Fárník, Honza Zemaník a Tonda Semerád) s tím, že na distanci VK budou startovat čtyři (Marcela, Zuzka a oba Tomášové).
VERTICAL KILOMETER®
Vertical Kilometer® není tak úplně disciplina, ve které bychom vynikali. Nakonec v našich horách ani nejsme schopni vytyčit trať, která by vyhovovala pravidlům. Ale vždy se našel někdo, kdo v našem týmu byl schopný konkurovat světové špičce. Ať již to byla Iva Milesová, která získala na této trati vůbec první medaili pro Česko (bronz z ME 2013 v Canazei), nebo Zuzka Krchová či Ondra Fejfar.
Nyní tuto pomyslnou štafetu převzala Marcela Vašínová, která při svém vůbec prvním startu na této distanci zaběhla skvěle a vybojovala nádherné šesté místo v nabité konkurenci. Zuzka Ožanová již do VK odstartovala s počínající virózou a i přesto obsadila pěkné 27. místo mezi ženami a přispěla bodově do celkového výsledku českého týmu. Bohužel do Sky již nastoupit nemohla a byla tak „smolařkou“ týmu.
Bodově týmu ještě přispěl svým 39. místem Tomáš Křivohlávek a na 51. místě doběhl Tomáš Fárník, kterému VK tolik nesedl.
Trať VK zde byla zajímavá. Střídaly se zde velmi strmé úseky v terénu s běhatelnými průběhy horskými vesničkami na trati. Zajímavostí jistě je, že jako jedna z mála ve startovním poli absolvovala Marcela VK bez holí. V trvalém dešti, který VK provázel a na promočeném terénu tak její výkon jen těžko chápu :)
I přesto, že na VK bodovali jen tři z našeho týmu, podařilo se udržet ziskem 92 bodů a celkovým průběžným součtem 338 bodů třetí místo po druhé disciplině v soutěži národních týmů. Před námi byli zcela jasní favorité Španělé (572) na prvním a Italové (468) na druhém místě. Nepříjemně se však na naši repre dotáhly týmy Portugalska (316), Rakouska (300), Francie (280) a i Švýcarska (264).
Vše v týmové soutěži tedy bylo před Sky v boji především o třetí místo otevřené.
SKYRACE®
V sobotu 7.9.2018 již v 7:40 startuje poslední disciplina ME SkyRace s parametry 31km a 2600m převýšení. Nejvyšší bod je ve výšce 2444m. Na rozdíl od čtvrtečního propršeného dne vypadá počasí ideálně. Je sice zima a nahoře hodně fouká, ale prosvítá slunce, které příjemně a ne moc hřeje. Uděláme na startu týmové foto a pak již jdeme se Zuzkou Ožanovou, který by jistě raději stála na startu asi 1-1,5km po směru běhu do prvního kopce. Jak naši kluci, tak i holky se drží spolu a v přední části pole. Ale je to začátek a ten samozřejmě není ještě rozhodující.
Vracíme se přes start a cíl a jdeme proti směru závodu k poslední občerstvovačce asi 3,5km a zhruba 300m výškových před cílem. Původně chceme jít výš nad hranici lesa, ale spleteme si cestu a až asi po dvou kilometrech zjistíme, že jdeme po trase kratšího závodu. Vracíme se tedy k občerstvovačce a čekáme na čelo závodu s nadějemi i obavami, kdo zde bude vpředu vidět víc. Jestli naše dresy nebo dresy našich konkurentů v týmové soutěži. Již zde je čelo závodu roztrhané, že o medailích je rozhodnuto. Jak v mužích, tak i v ženách jsou na prvních pozicích odstupy, které by se daly seběhnout asi jen v případě těžších problémů někoho z nich. Poslední kilometry do cíle jsou již totiž netechnické a nejsou ani nijak extrémně prudké. Dají se tedy běžet naplno s využitím gravitace a bez nutného většího brzdění. Jako první z našich probíhá za našeho nadšení Tomáš Křivohlávek a dobíhá si následně pro TOP20 na 19. místě. Druhý se zde objevuje Tomáš Fárník, kterému závod vyšel a končí v cíli na 26. místě. Třetím naším mužem je Honza Zemaník a doběhne si stejně jako Tomáš Fárník pro TOP30 na 30. místě. Čtvrtým naším mužem na poslední občerstvovačce i v cíli je Tonda Semerád, nejmladší člen týmu a věřím naděje pro budoucnost. Finišuje necelé tři minuty za Honzou na 33. místě a jistě ke své úlevě minutu deset sekund před první ženou :).
Ale vraťme se nahoru, kde čekáme na závodníky a závodnice. Jako první se zde objeví Denisa Dragomir a probíhá s velkým náskokem na druhou Švédku Fanny Borgström. V cíli je dělí skoro pět minut. Třetí nás míjí nejlepší ze Španělek Sanz Rodriguez Ainhoa, která za druhým místem zaostala již jen zhruba minutu dvacet. S nesmírnou radostí pak vidíme vybíhat z lesa český dres a Marcelu Vašínovou na nádherném čtvrtém místě. Odstup na Španělku je již asi neseběhnutelný a v cíli dělal více než šest minut, ale za Marcelou je zase díra a tak jsme si jistí, že čtvrté místo uhájí. V tu chvíli již vidíme uhájení třetí pozice v týmech velmi reálně a čekáme, jak zaběhne ještě Lucka Maršánová. Lucka okolo nás probíhá na pátém místě a my si říkáme, neuvěřitelné, dvě naše holky v TOP5 … Ale na rozdíl od Marcely, dalších několik běžkyň je za ní nasekaných v krátkých odstupech. A nejsou to jen tak nějaká jména. Běží tam třeba Švédka El Kott Helandear Sanna, Španělky Garcia De Los Salmones Azara, Arkorbebeita Oihana, další Švédka a druhá z dvojčat El Kott Helander Lina. Lucka ale v tom netechnickém seběhu ukáže svou rychlost a bez problému svou pozici v TOP5 uhájí.
Je tedy jasné, po doběhu dalších žen, že český tým bude na podiu na třetím místě a myslím, že z toho všichni máme velkou radost. Jen škoda, že tím rozdělením ME na dva víkendy nemohl na podiu být opravdu celý tým, tedy i ti, kdo bojovali v Utra Sky. Věřím, nebo chci věřit, že by se nám to mohlo snad podařit příští rok na MS :)
Aby té radosti z výborných výsledků nebylo málo, napadá mě při jídle na sluníčku nad cílem, že bychom se mohli podívat jak vypadá výsledek kombinace Sky+VK. Ti, kdo mají signál na mobilu otevřou vedle sebe výsledky z VK a Sky a zkoušíme to dát dohromady. Po chvíli je jasné, že jestli tým bude na třetí pozici, pak to nebude jediná účast na bedně. Vychází to na zlato pro Marcelu Vašínovou za 6. místo na VK a 4. místo na Sky.
Ano, je to radost moci se zúčastnit něčeho takového.
Na vyhlášení si nejprve užijeme Marcelu na nejvyšším stupni i když se zdá, že ona si na to ještě za svou krátkou běžeckou kariéru trvající jen něco přes rok zatím nedokázala zvyknout a je z té pozornosti trochu rozpačitá.
Po vyhlášení TOP10 v mužích i ženách, kde jsem opět mohli vidět dvě naše běžkyně na podiu (Marcelu Vašínovou na čtvrtém a Lucku Maršánovou na pátém), jsme měli tu čest vystoupat na třetí místo v týmech vedle Španělů a Italů.
Co k závodu napsali někteří naši členové týmu …
Tomáš Křivohlávek
Ještě zpět k proběhlému ME
K disciplíně VK (3,4K/1100m+) asi netřeba nic moc říkat, takové závody opravdu nejsou pro mě, zejména bez adekvátního tréninku 39. místo tomu odpovídá.
Skyrace (28,5K/2300m+) byl naopak vrcholem sezóny, na který jsem se připravoval. Trať nabízela všechno možné, prudké výběhy, technické pasáže a seběhy všeho druhu Běželo mi to nad očekávání, závod jsem zvládnul bez větší krize a dokázal závodit i s běžci, kteří se běžně umisťují v popředí světových závodů. 19. místo (v rámci ME 18.) je pro mě zatím nejlepším výsledkem na vrcholné akci mezi dospělými
K tomu ještě 3. místo v týmové soutěži, díky výkonům dalších českých běžců a běžkyň Velká gratulace hlavně Marcele Vašínové, která po skvělých výkonech na VK i Sky zvítězila v kombinaci.
(U týmové soutěže je ale třeba přiznat, že některé týmy ji neberou příliš vážně, když např. nenastoupily k ultra závodu minulý týden)
Díky moc skyrunning.cz za možnost startovat na této akci a #salomon+#suunto za top vybavení
Lucie Maršánová
MISTROVSTVÍ EVROPY VE SKYRUNNINGU
5. místo
Sen? Snad ne!
Co k tomu říct? Asi hodně… protože tohle bylo něco ! Takže víc, až to vstřebám…
La Veia Sky Race
31km, 2600m převýšení….
Jan Zemaník
I když se mi výsledkově moc nedařilo, byly to dva skvělé italské víkendy, korunované týmovým třetím místem na ME ve Skyrunningu! Díky za tu možnost být u toho 
Pořadí národních týmů
864 Španělsko
688 Itálie
550 Česko
434 Rakousko
400 Švýcarsko
394 Portugalsko
354 Maďarsko
322 Švédsko
318 Francie
240 Řecko
222 Holandsko
194 Rusko
188 Polsko
166 Andorra
110 Norsko
98 Finsko
44 Velká Británie
40 Bulharsko
6 Severní Makedonie
Těším se na to, že pro příští rok na MS se dobře připraví a vybere opět kvalitní tým a doufám, že se dočkáme podobných radostných chvil.
Obrovské díky patří všem členům a členkám týmu. Byli jste výborní a v některých případech jste myslím příjemně šokovali nejen nás v Česku, ale i další se zkušenostmi z velkých hor.
Nemenší díky pak patří našim partnerům, bez kterých by se toto vše nemohlo uskutečnit.
Jako první děkuji za obrovskou pomoc a finanční zajištění od generálníího partnera CZSA a reprezentace firmy TFRUN, za kterou stojí přátelé Petr Veselý a Denisa Dvořáková (sami nadšení horští běžci).
Za dlouholetou pomoc a podporu v zajištění dresů a další výbavy pro reprezentační týmy, děkuji brněnské firmě ATEX Sportswear. Díky Oldo, Michale, Evo a další …
Děkuji také firmě Levelsport Koncept, která nás podporuje v oblasti výbavy a především špičkovými holemi pro běh v horách značky LEKI.
Napsat komentář