Trail World Championships ABUTRES 2019 a česká účast

V sobotu 8. června se v portugalském městečku Miranda do Corvo konalo mistrovství světa v ultratrailu, kam vyrazila i česká reprezentace ve složení Jiří Čípa, Tomáš Hudec, Marek Causidis, Jiří Petr, Michaela Mertová, Petra Ševčíková a Katka Matrasová. Konkurence téměř celé světové špičky slibovala velkou sportovní úroveň mistrovství.

Na papíře vypadala trať s parametry 44km/2100D+ jako poměrně rychlá a běžecká, jak se však ukázalo, její technická náročnost byla mnohem vyšší, než se dalo očekávat. A překvapila i některými dalšími nevšedními prvky. Některé týmy jako například španělský a samozřejmě domácí portugalský se v místě konání připravovaly již delší dobu a s tratí byly dokonale seznámeny.

Jakkoliv se jednalo o velkou akci pro téměř 500 účastníků – běžců z více než 50 zemí, organizace v mnohém pokulhávala. Oficiální harmonogram byl jen málokdy dodržen a došlo i k dalším více či méně závažným okolnostem, z nichž některé poměrně výrazně ovlivnily samotné výsledky závodníků.

Asi tím nejzásadnějším a zároveň vzhledem k důležitosti akce téměř absurdním pochybením bylo to, že část běžců, včetně celé naší výpravy, neobdržela ke startovním číslům připínací špendlíky. Údajně pořadatelům došly, nicméně byli všichni ubezpečeni, že jich bude dostatek přímo před startem. Jak se však ukázalo, pořadatelé toto dále vůbec neřešili a špendlíky na startu nebyly k dispozici. Tato skutečnost spolu s pozdním příjezdem autobusů na start způsobila velký zmatek a stres, někteří z členů výpravy pobíhaly po zázemí a sháněli špendlíky ještě pět minut před startem. O nějakém rozcvičení či soustředění se na závod nemohla být řeč. Nakonec se je i za pomoci běžců – soupeřů z jiných reprezentačních týmů podařilo všem obstarat alespoň v minimálním množstvím, nicméně se díky tomu celý český tým nacházel až v zádní části startovního koridoru a před sebou měl na tři stovky běžců. Absurdní situace…

Posunout se dopředu, na místa, kam čeští běžci a běžkyně patří, bylo možné jen asi na prvních čtyřech kilometrech trati, kde to její šíře umožňuje. To však také znamenalo i vydání sil, které v závěru mohly chybět. Od občerstvovací stanice na sedmém kilometru, kde se trasa zúžila na single trail, už byl jakýkoliv posun dopředu velice obtížný, často se navíc trať před technickými pasážemi ucpávala a čekalo se.

Trať neustále měnila charakter a tím i rytmus, což ji činilo velmi obtížnou. Měnil se velmi často terén a podklad, běžci si užili vše od brodu, přes rokle potoka a horské louky až po vyloženě skyrunningové úseky s řetězy. Třešničkou na dortu pak bylo proběhnutí betonové skruže – tunelu asi 100 metrů dlouhého o průměru cca 170 cm, do které byl sveden potok. Jakkoliv byla tedy trať obtížná, tak určitě nenudila. Nicméně někteří z favoritů, včetně asi toho největšího Lusie Alberta Hernanda (Španělsko/11. místo), obhájce loňského vítězství, s ní měli velké problémy.

Zvítězil britský reprezentant Jonathan Albon, před Francouzem Ranconem a Mathisem ze Švýcarska.

Mezi ženami dominovala francouzka Blandine Lhirondel, druhá skončila Ruth Croft z Nového Zélandu a třetí Sheila Aviles ze Španělska

A jak si vedli naši běžci?

20. Jirka Čípa – Jirkovi rovněž příliš nevyhovoval charakter trati a vysoká technická obtížnost. Přesto, jak je jeho zvykem, rval se o každou pozici až do cíle.

45. Tomáš Hudec – Tomáš se musel rovněž propracovávat složitě vpřed a jeho výkon by ho za jiných okolností jistě řadil o mnoho příček výše.

66. Jirka Petr – Na trati nechal vše. V jeho neprospěch hrála vysoká technická náročnost trati a méně ryze běžeckých úseků, které mu svědčí.

72. Mára Causidis – Mára, stejně Jako Jirka Petr potřebuji více běžeckou trať. Neustálé změny rytmu mu určitě nesvědčily. Jeho výkon však zaslouží velké uznání, dřel jak jsme u něj zvyklí až do cíle.

51. Katka Matrasová – Katku sužovaly poslední dobu zdravotní potíže, které ji znemožnily plnohodnotně trénovat a tak je její výkon velmi hodnotný.

64. Petra Ševčíková – rovněž Petra nezklamala a její výkon si zaslouží uznání.

131. Míša Mertová – Míše závod nevyšel zcela dle představ, od startu neměla dobré nohy a ačkoliv se závodem spíše protrápila, mohli jsme ji přivítat v cíli, což bylo moc fajn. MS se přece nevzdává a Míša potvrdí své vysoké kvality zase jinde…

V soutěži týmů jsme mezi muži brali 8 příčku, což lze považovat za úspěch. Ženy skončily na 20. místě.