V sobotu 20.8. se běžel další závod ze seriálu SWS oblíbený Matterhorn Ultraks. Již v minulosti zde naši běžci a bežkyně dobíhali pro body do světové serie, ale v tomto ročníku se český skyrunning dočkal výrazného úspěchu díky Míše Mertové. A úspěch to byl o to větší, že se nerodil zrovna optimálně.
Míša vzhledem k zdravotním problémům v rodině ještě ve čtvrtek odpoledne ani nevěděla, jestli vůbec do Zermattu odjede. Nakonec tedy odjíždí až v pátek ráno a na místo doráží po 1100km sama za volantem až v pátek večer. To není zrovna optimální příprava na závod. A co Míša k tomu úspěšnému vystoupení na závodě SWS napsala …
Ultraks jsem poprvé běžela před dvěma lety, a musím přiznat, že mě docela nadchl. Perfektní organizace, běžecká trať, sice výběh na Gornegrat do výšky 3 150 m.n.m. je pro nás trochu výzva, ale jinak opravdu krásný závod. Letos jsem se rozhodla účast zopakovat a hodně jsem se na závod těšila. Chtěla jsem si trochu vylepšit čas a snila o Top 10. Do dějiště závodu jsem se bohužel nakonec dostala velmi pozdě, až v pátek navečer. Takže bylo jasné, že závod poběžím bez jakékoliv aklimatizace a navíc po celém dni za volantem, ale chtěla jsem běžet a jinak to nešlo. Předpověď počasí slibovala dešťové přeháňky, ale jinak mělo být docela příjemně.
Hned od začátku jsem se cítila dobře, a běželo se mi skvěle. Sice jsem při výběhu na Gornegrat trochu cítila výšku, začaly mě bolet nohy, brněly mě ruce, ale naštěstí vše brzy odeznělo. Ze začátku jsem se držela Megan Kimmel, ale už při výběhu na Gornegrat mi utekla. V seběhu na RiffelBerg mě předběhla i Celia Chiron. Tu jsem nakonec doběhla na začátku stoupání před 35. km. Měla jsem strach z posledního skoro 13 km seběhu, zpestřeném „krátkým“ asi 3 km výběhem s převýšením přes 200, ale asi mi dnes sedlo skoro vše :-).
V seběhu jsem doběhla i Tomáše Buryšku a došlo mi, že výsledek by nemusel být úplně špatný :-). Bohužel jsem celou cestu nedostávala žádné informace, jak se pohybuji. Startovala jsem mimo elitní blok, a i když jsem před sebou měla Megan, nebyla jsem si jistá, že by tam nemohla být další holka. Do cíle jsem dobíhala s pocitem, že se mi závod líbil, že mi sedl, že se mi běželo skvěle … a najednou fotografové, moderátor s mikrofonem a že jsem druhá. Chvíli mi trvalo, než jsem to pobrala. Ale pocit to byl opravdu krásný.
V ženském závodě zaslouženě vyhrála Američanka Megan Kimmel, která vedla již krátce po startu až do cíle a doběhal v čase 5:23:15 na 17. místě v absolutním pořadí.
Míša, jak píše výše si udělala nejlepší dosavadní výsledek v závodě SWS a finišovala druhá v čase 5:46:21 na celkovém 26. místě a 1:14 před celkově 27. Tomášem Buryškou.
Třetí doběhla Francouzka Célia Chiron v čase 5:51:36. Výborná Oihana Kortazar doběhla čtvrtá a Italka Elisa Desco, která se dlouho držela kolem třetí pozice nedokončila.
V mužském závodě se pořadí na čele v průběhu závodu míchalo více. Opravdu zkušeně si počínal výborný domází běžec Marc Lauenstein, který zabral nejvíc v závěru závodu a dokázal časem 4:47:01 předstihnout svého krajana Christiana Mathyse o 4:55.
Třetí doběhl Nepálec Tirtha Tamang v čase 4:53:03.
Z našich běžců se nejvíce dařilo Tomáši Buryškovi, který si za své 25. místo mezi muži připíše svých historicky prvních dvanáct bodů. Vítek Otevřel, kterému asi přeci jen víc svědčí delší a méně běhavé trasy doběhl mimo bodované pořadí na 36. místě.
Napsat komentář