První víkend v říjnu 2014 se běžel 4. ročník Magredi Mountain Trail 100 mil (MMT100). Již fakt, že se letos jednalo o Mistrovství Itálie v dlouhém Ultra Trailu slibovalo vyšší účast než v předchozích ročnících a snad i pár kvalitních závodníků. Nakonec Češi obsadili polovinu míst na bedně.
Ve startovní listině bylo 176 závodníků a závodnic a tak se minimálně první předpoklad naplnil. Při prohlížení jmen ve startovce jsem nenarazil na žádné vysloveně známé jméno nějakého výborného běžce v horách a myslím, že je to dáno i absolutní absencí jakýchkoli „Prize money“ pro vítěze resp. alespoň první tři v pořadí. Já chápu pořadatele v čele s Maxem Bellem, že z akce nechtějí asi udělat komerční akci, ale pak asi musí rezignovat na účast špičky na svém závodě. Přeci jen stomílovku nemůžete běhat každý týden a kdo si tak trochu během alespoň minimálně přivydělává, dá možná přednost závodu, kde si může něco vydělat. Pro správné pochopení, toto není kritika pořadatele. Já si naopak té party kolem Maxe Bella a Maxe Marconiho moc vážím za jejich práci a kam svůj závod během 4 let dostali.
Určitě každý, kdo se letos zúčastnil potvrdí, že značení tratě bylo v pořádku, občerstvení bylo na vysoké úrovni a vstřícnost pořadatelů, obsluha na občerstvovačkách dokonalá.
Oproti prvním dvěma ročníkům, které jsem absolvoval se závod změnami posunul k větší obtížnosti, kdy podle mě přibylo techničtějších seběhů a náročnějších stoupání. Závod má bohužel i nějaké asfaltové úseky a i když i těch se mi zdálo méně, přesto bych uvítal jejich ještě větší omezení.
To, že se po startu a do cíle jde skoro po rovině převážně vyschlými řečišti, je daň za to, že centrum závodu je v městečku Vivaro, které prostě není přímo v horách. Zato zde je opravdu pěkné zázemí v agroturistickém komplexu Gelindo dei Magredi, kde se dá ubytovat v prostorných pokojích s teráskami nebo i na kempovacích místech. Že zde dobře vaří s využitím vlastních produktů je takovým hezkým bonusem k tomu všemu.
Letos se mi pravděpodobně podařilo „ukecat“ rekordní počet lidí k účasti na tomto závodě a tak jsme měli ve startovce 21 zástupců z Česka (tedy 11,9%). Do závodu nakonec odstartovalo 142 běžců a z toho 18 z Česka (tedy 12,7%). Do cíle pak dorazilo pouze 86 závodníků a z toho 13 Čechů (tedy 15,1%). To se asi hned tak na zahraničním závodě a navíc stomílovce nevidí.
Závod neskončil pouze úspěchem Česka ve vysoké účasti, ale především výbornými výsledky většiny účastníků z Česka včetně skvělých třech umístění na bedně.
Kuba Řídel začal zostra hned zpočátku a celý závod bojoval na čele, když na druhém mezičase v Poffabru na 80.km byl dokonce v čele. Nakonec mu patří výborné druhé místo a „One Day“ spona mu utekla pouze o necelou půlhodinu.
Anka Straková byla před startem hodně na rozpacích, jak to dopadne a jestli má vůbec cenu startovat. Zranění třísel (přitahovačů stehen) z Misurina SkyMarathon, který doběhla na třetím místě necelé dva týdny před MMT100 rozhodně nebylo v pořádku a bolelo i při rychlejší chůzi. Ale to by asi nebyla Anka, aby z toho bez boje vycouvala a tak se na start postavila. Začala dobře a v půlce závodu byla na celkovém devátém místě. Jenže nic není zadarmo a jak uhýbala při běhu před bolestí v tříslech, způsobila si zranění IT-band (postranní kolenní vaz) včetně vazivového obalu kolena, které je na tato zranění náchylné po úraze (pádu) na Ottawa marathonu při kvalifikaci na Peking. Minimálně od půlky již nemohla pro toto zranění běhat a víceméně závod došla a doskákala na zdravé noze. Myslím, že pro mě a 99% dalších dost nepochopitelná věc. Na nekonečné rovině do cíle ji pak podporou a doprovodem pomohl Honza Suchomel, za což mu patří fakt velký dík. Anka tedy vyhrála ženy v čase jen pár sekund přes 29 hodin.
A aby toho nebylo dost, ve finiši uhájila druhé místo před první Italkou v cíli Monika Vavrochová, která doběhla 32. v celkovém pořadí.
Rozhodně minimálně stejnou gratulaci, jako si zaslouží ti, co skvěle doběhli na bednu, bych rád dal i všem ostatním, kteří doběhli a bojovali na trati v rámci svých možností. Myslím, že jsme si to všichni v krásném počasí a Dolomiti Friulani užili.
Jméno | Piancavallo (37,8 km – 1872m D+ / 704 D-) |
Poffabro (79,6 km – 3.998 D+ / 3.665 D-) |
Casera Valine (102,5 km – 5.969 D+ / 4.781 D-) |
Tramonti (123,4 km – 6.937 D+ / 6.723 D-) |
Vivaro (158,1 km – 7.704 D+ / 7.704 D-) |
|||||
Jakub Řídel |
2 |
4:32 |
1 |
10:36 |
2 |
16:08 |
2 |
19:41 |
2 |
24:27:09 |
Lukáš Hůlka |
15 |
5:12 |
11 |
12:31 |
10 |
18:17 |
12 |
21:50 |
11 |
27:26:16 |
Anna Straková |
16 |
5:12 |
9 |
12:17 |
9 |
18:17 |
14 |
22:09 |
13/1 |
29:00:44 |
Jan Suchomel |
20 |
5:20 |
14 |
12:54 |
16 |
19:20 |
16 |
23:14 |
13 |
29:00:44 |
Michal Valenta |
26 |
5:40 |
23 |
13:54 |
22 |
20:12 |
21 |
24:04 |
16 |
29:34:21 |
Jan Dušánek |
34 |
5:51 |
30 |
14:16 |
21 |
20:12 |
20 |
24:04 |
16 |
29:34:21 |
Monika Vavrochová |
49 |
6:01 |
37 |
14:51 |
34 |
21:18 |
|
|
32/2 |
33:11:13 |
Petr Hrubý |
53 |
6:04 |
47 |
14:59 |
41 |
21:43 |
43 |
26:37 |
37 |
33:51:24 |
Jaroslav Krameš |
58 |
6:11 |
58 |
15:31 |
49 |
22:37 |
51 |
27:19 |
41 |
34:32:24 |
Kristýna Hájková |
46 |
5:59 |
52 |
15:10 |
48 |
22:36 |
50 |
27:19 |
41/5 |
34:32:24 |
Jan Hanousek |
72 |
6:16 |
61 |
15:31 |
53 |
22:44 |
60 |
27:42 |
49 |
35:28:26 |
Zbyněk Bajtek |
55 |
6:06 |
63 |
15:34 |
64 |
23:09 |
61 |
27:44 |
50 |
35:30:13 |
Samuel Straka |
94 |
6:47 |
86 |
16:45 |
80 |
24:36 |
78 |
29:31 |
58 |
37:06:12 |
Milan Mišák |
25 |
5:40 |
26 |
14:09 |
31 |
21:02 |
28 |
24:43 |
DNF |
|
Petr Žákovský |
21 |
5:28 |
|
|
|
|
|
|
DNF |
|
Lída Filipová |
120 |
7:20 |
|
|
|
|
|
|
DNF |
|
Vladimír Diatka |
119 |
7:20 |
|
|
|
|
|
|
DNF |
|
Tomáš Horák |
131 |
7:46 |
|
|
|
|
|
|
DNF |
|
Petr Míl |
|
|
|
|
|
|
|
|
DNS |
|
Klára Rampírová |
|
|
|
|
|
|
|
|
DNS |
|
Jan Pušman |
|
|
|
|
|
|
|
|
DNS |
|
Předně, chci potvrdit, že organizace, značení trati, ochota lidí je na vysoké úrovni. Já jsem sice dvakrát zakufroval, ale pokaždé jsem si za to mohl sám. Vrátil jsem se a vynadal si, že jsem „slepej“. Bylo moc super se potkávat z ostatními Čechy na trati. Same, budeš muset zase něco brzo vybrat ;-)
Jardo, jen co budu mít jasno o termínech ME a SWS příští rok, tak začnu dávat dohromady program. Určitě tam něco pěkného bude. Ostatně myslím, že i na DXT by mohlo v 2015 jet ještě víc lidí po těch pozitivních zkušenostech, co jsme tam letos udělali.
Jedna vec se Samovi neda uprit… Dokaze zblbnout celkem velkou skupinu lidi:)… Italove nakonec sice pochopili, ze to bylo takove male otevrene mistrovstvi Cech:), ale nedokazali vstrebat, ze i na konci pelotonu nas par bylo..:)
Kdyz se me ptali proc? Po pravde jsem odpovedel.. Inu Sam rekl.. Tak jsem tady!:)… [a nelitoval jsem] DIKY SAME!
A gratulace vsem rychlikum! Byl jsem desne pysny! 12:)
Ty bys mě tedy Honzo dokázal pobavit. Tak jaký závod mám zvolit na příští rok, aby nás tam bylo ještě víc. :)
Co Velkou Kunratickou? Nebudeme muset na sebe v cíli čekat 5 hodin a můžeme jít hned na pivo. A v současné době je zhruba stejná šance se přihlásit na Zegamu, jako do Kunratic… :)
My, co chodíme o holích 100 mil, bychom se kvůli 3km v Praze ani nepřevlékali :)