LOGO-SkyextremeVe dnech 11. a 13.10.2013 se trojice českých běžců ve složení Pavel Brýdl, Martin a Radim Berkovi zúčastnila finále světové série ve skyrunningu v SkyRace a Vertical Kilometer v malebném prostředí Limone sul Garda na březích proslulého jezera Lago di Garda.

V pátek 11.3.2013 nás čekal Vertical, což je závod, kde se na poměrně krátké vzdálenosti nastoupá 1000 výškových metrů. Sice pořadatelé psali a deklarovali, že závod je dlouhý 3 km, ve skutečnosti byl 4 km a nastoupalo se dobrých 1150 výškových metrů.

SkyExtremeVKmapa

Startovalo se v sedm hodin večer za tmy, takže každý závodník musel mít čelovku, někteří využili situace a zrovna si vzali čelovku, kterou jsme dostávali od pořadatelů v rámci předstartovního balíčku, kde jsme měli tričko, sport. gely a jiné drobné předměty. Zpočátku trasa ani nevypadala jako vrchařská, neboť se prvních 300m běželo malebnými uličkami v centru Limone po nábřeží. Zanedlouho se však cesta zhoupla do závratných výšin, byl to poněkud zvláštní pocit, neboť chvílemi se trasa závodu podobala horolezeckému výstupu, kdy se jednou zdolával i žebřík zabudovaný ve skále a jedna prudká pasáž, kde člověk musel uplatnit své lezecké zkušenosti. Zajímavé bylo i značení uběhnutých výškových metrů v průběhu závodu. Na to, co nás čekalo, byl závod rozběhnut neuvěřitelně rychle, na druhou stranu to je pochopitelné, neboť pozice pod kopcem při náběhu byla velmi důležitá. Po úzkých cestičkách, případně přímo terénem, kudy byl závod veden, se obtížně předbíhalo, respektive bylo nutné si křiknout a daný závodník Vám uvolnil místo. Bratři Berkové se totožně shodli, že závod byl obzvláště obtížný a z velké části hodně chodecký, vždyť nebylo na trati moc míst k nalezení, kde by se dalo běžet.

Po doběhu byl člověk opravdu rád, že je v cíli. Na vrcholu kopce se o nás pořadatelé báječně postarali, každého z nás zabalili do alufolií, což přišlo opravdu vhod, neboť nahoře byla opravdu zima a poletoval i sníh. To se potvrdilo i druhý den, kdy po probuzení jsme shlédli zasněžené vršky hor nad Gardou.

Závod však nekončil cílem, ale muselo se dojít, pro zdatnější doběhnout do boudy, která byla od cíle vzdálená dobrých 20 minut pěšky. Za tu dobu člověk docela vymrzl, proto přišla vhod provizorní bouda, kde jsme se ohřáli, lehce najedli ovocem, zapili vše svařákem a vyrazili po cestě dolů, kdy nás sváželi zpočátku džípy, později jsme do Limone dojeli ve velkých autech, kde nás čekala Pasta party s DJ, spousty jídla, báječných a kamarádských běžců, slavnostní vyhlašování. Do postele jsme se ten den dostali po půlnoci, ale stálo to za to, neboť závod byl po pořadatelské stránce naprosto výborně připravený a zabezpečený, šplhání po žebříku, překonávání překážek v podobě skal s pomocí lana a vůbec samotný závod pro nás nebyl problém.

LimoneeXtreme2013_MartinBerka

Samotného závodu se zúčastnil Martin Berka (31. místo) a Radim Berka (64. místo). Další do party Pavel Brýdl zvolil raději odpočinek na nedělní SkyRace.

Sobotní den jsme strávili odpočinkem v hotelu, koupáním v jezeře, procházkami po pláži, nakupováním dárků pro známé, podvečerním briefingem, který byl zakončen rautem. Předpovědi o zasněžené trati se nepotvrdily, v neděli 13.10.2013 jsme se probudili do krásného slunečného počasí. Závod odstartoval v 10 hodin dopoledne a na trať se vydalo úctyhodných 433 běžců, mezi nimi nechyběli ani čeští běžci ve složení Pavel Brýdl (26. místo), Martin Berka (38. místo) a Radim Berka (114. místo). Trasa závodu byla nakonec dlouhá přes 25km místo původně slibovaných 23,5km, což vůbec nebylo ke škodě věci, neboť vedla překrásnými scenériemi v okolí Gardského jezera. Během závodu závodníci nastoupali obdivuhodných 2000 výškových metrů, kdy se zdolaly dva vrcholy Passo Rocchetta a Monte Barone (1621 m n.m.), v druhé části trati se zdolalo Monte Traversole (1441 m n.m.) a Corna Vecchia (1415 m n.m.).

SkyExtremeSKYmapa

Závod odstartoval na naše poměry docela svižným tempem, prvních 2,5km bylo rovinatých a vedených po asfaltu, po té závodnici naběhli do prudkého stoupání, které bylo zpočátku vedené po sypkém kamení podobající se šotolině, každý krok byl obzvláště náročný a ubíral spoustu sil. Oproti pátečnímu Verticalu jsme si lebedili, že se dají kopce po většinu času běžet. Zhruba na 4.km následoval mírný seběh, který si pamatuji, neboť zde byla občerstvovací stanice, které následovaly zhruba každý třetí, případně čtvrtý kilometr. Jedinou nevýhodou byly obzvláště studené nápoje, ale výběr nápojů i jídel byl obrovský, člověk si připadal, jako když probíhal kolem ovocného trhu, zvlášť příjemné bylo sušené ovoce, kde nás zaujalo např. sušené kiwi. Na nějaké hodování však nebylo příliš času. Povětšinou se člověk snažil dodržovat pitný režim doplňovaný o energii v podobě gelů.

Vraťme se však ke trati závodu. Vyjma drobných seběhů první stoupání bylo až do desátého kilometru. S přibývající vzdáleností však stoupání gradovalo a závěr byl vyloženě hodně po kamenech. Od 10.-12,5km následoval seběh, který byl velmi běžecký a vedl po cestě, z které jsme se vraceli z Verticalu. Do 15.km začala trať stoupat, byla specifická v tom, že jsme si už kolikrát říkali, že už budeme na vrcholu, zvlášť když zde byl i drobný seběh, při kterém nabil člověk dojmu, že už to nejhorší má za sebou 🙂 . Sníh kolem trati nasvědčoval, že předpověď nebyla daleko od pravdy.

Po dobití vrcholu následoval cca 7km seběh, první polovina byla docela běžecká vyjma ostrých začátek. Od 18 km následoval pravý SkyRace, zde účastník závodu nabyl dojmu, že je třeba se zbavit veškerých zábran. Následoval technicky velmi těžký seběh povětšinou po kamenech, kde se překonávalo opravdu veliké převýšení. Navíc se cesta docela sužovala a v samotném závěru jsme po levé ruce měli skálu a po pravé straně drát. Během závodu běžec nabyl dojmu, že běží po skále z jedné strany lemované prudkým svahem, některé pasáže byly opravdu kritické, ale pořadatelsky naprosto velmi zvládnuté a precizní, nemluvě o značení, nešlo opravdu zabloudit. V nebezpečných místech stáli i pořadatelé, někde snad i horolezci, kteří dbali na bezpečnost přímých aktérů závodu.

Co si vždycky užíváme, je závěrečný doběh do cíle, i když toho má běžec v těchto fázích závodu opravdu dost, vždyť celkový čas závodu odpovídá průběhu maratonské trati, ale špalíry diváků, kteří lemují závěrečnou trať do cíle, vyždímou ze závodníků poslední zbytky všech sil.

PavelBrydlMartinRadimBerka_Limone2013

Po doběhu následovala pasta party zapíjená spoustou tekutin, neboť i když jsme poměrně pečlivě dodržovali pitný režim, žízeň v cíli byla opravdu veliká. Pořadatelé však nápor závodníků zvládli excelentně a vůbec za celé závody jim patří velký dík za to, jak vše bylo dobře připravené počínaje tratí přes samotné zázemí před a hlavně po závodě. Odjížděli jsme z Itálie nabití spoustou krásných dojmů, které mnohonásobně překonaly naši únavu po náročném víkendu. Pro všechny běžce, kteří hledají opravdu něco výjimečného je běh kolem Gardského jezera opravdu nevšedním zážitkem.