Podobně jako loni při nultém testovacím ročníku Mistrovství světa mladých v skyrunningu, se ujal vedení výpravy v místě konání táta našeho úspěšného juniora Davida Nováka. Jak to MS tedy Petr Novák viděl …
Dne 27.7.2016 ve 13 hod. Odjíždíme z Vysokého Mýta na MS ve skyrunningu do Gran Sassa v Itálii. V Brně nakládáme část výpravy a valíme směr Mnichov. Tomáš Křivohlávek a Barbora Kožnarová letí letadlem a Adam Chloupek jede s tatínkem. Celá výprava má tedy 9 chlapců a jedno děvče..Téměř celou tras prší a jsem rád , že jsme vyjeli letos dříve a přejeli hory a když jsme byli asi hodinu od Benátek a bylo půl jedenácté hledáme místečko na spaní. Tentokráte sjíždíme z dálnice a po chvilce najdu slepou uličku a na konci nějaký agro komplex. Paráda místo máme. Ovšem zanedlouho mě radost přešla. Přijel pán a upozornil nás, že to je soukromé a nemůžeme tam být. Začal jsem mu vysvětlovat , že jsme Czech repre tým a jedeme do Itálie na MS a pán nakonec svolil, když ráno do 6:30 hned odjedeme. Ještě si přijel ofotit SPZ. Bylo dohodnuto. Ráno nás probudil deštík o půl šesté , tak hned balíme a pokračujeme zbývajících 600 km. Cesta ubíhá a po poledni jsme na místě ve Fonte Cerreto a zrovna narazíme na šéfa celého závodu Cristiana a on nás odvádí na hotel.
Dlouho se nezdržujeme a jdeme se rozhýbat. Volíme prozkoumání trasy Vertical Kilometer®. Na můj vkus jdou kluci moc svižně, ale po chvíli už je to i moje tempo. Jdeme to asi 56 minut a zpět jedeme lanovkou, na kterou už jsme dostali kartu, abychom nemuseli platit. Někteří volí prozkoumání závěrečného seběhu.
Dole už je Adam s tatínkem a taky se jdou proběhnout. Tomáš a Barbora už jsou taky na místě a jdou se taky rozhýbat.
Večer je brífink na oba závody. Po vynikající večeři jdeme spát a načerpávat síli na první závod MS a to Vertical Kilometer®.
Ráno se v klidu připravujeme a oběd je opravdu decentní, suchá rýže a těstoviny, ale nakonec i kuřecí stehýnko a salátek. Start hobby kategorie je o půl čtvrté a tak si to jdu zkusit. Jdu hned mezi prvními abych mohl zajistit donést věci do cíle a připravit se na fandění a zdokumentování historicky prvního závodu MS mladých ve skyrunningu.
Hobící startují po 30 vteřinách a ostatní po 15 vteřinách, takže celé startovní pole je během 15 minut na trase.
Cesta se mě zdá nekonečná a úmorné vedro mi vysušuje pusu a nemohu ani polknout. Každých 100 výškových metrů mi připadá jako věčnost. Stále předbíhám jednoho za druhým. Startoval jsem jako osmý a v cíli jsem jako první. No , ale mám dost. Běžím k lanovce pro tašku s věcmi našeho týmu. Rychle se přestrojuji a doplňuji tekutiny a valím na kótu 900m. Zanedlouho běží David, což mi je divné jelikož měl startovat v půlce dle včerejší informace a dle startovních čísel. Bohužel to nakonec změnili a startovalo se na přeskáčku a někteří nebyli zcela připraveni. Loni to bylo skoro o hodinu déle a letos o čtvrt hodiny dříve. Trocha nedorozumění z nejistoty, kolik opravdu přijde těch z hobby kategorie. Trochu jsem si na toto ztěžoval a řekli mi, že to opravdu neví až hodinu před startem. Příště to prý vylepší. Postupně proběhnou cílem všichni a je to asi celkem 58 startujících s osmi zemí. Už od prvního pohledu bylo vidět, že letos je to opravdu víc našláplé než loni a konkurence bude opravdu velká. Napsat výsledky atd.
Všichni běželi výborně a škoda těch pár vteřinek u Vládi Kozlovského (necelé tři) a bylo z toho zlato a u Tomáše Lichého scházelo asi 17s na třetí místo. Máme dvě stříbrné a to je dobrý základ a výzva, že se umíme prosadit. Je vidět, že Sam vybral dle předem vypsaného rozpisu velmi kvalitní osazenstvo.
Na vyhlášení se nakonec dozvím, že i já v hobby kategorii jsem vyhrál. Vyhlášení bylo radostné a následovala pizza party.
Sobota byla volná a já jdu prozkoumat celou trasu SkyRace®. Je opravdu pěkná ale opravdu náročná. Délka 22km s převýšením více jak 2200metrů nebude zadarmo.
Tým měl volno a každý si to vzal po svém. Většinou se hýbali, aby si vyčistili tělo od laktátů.
Neděle je tu a start je letos 8:15 , takže ráno od 6 snídaně a vše připravit na start. Startuje tentokrát vše dohromady i s hobíkama. Team si pohlídal startovní lajnu a já běžel k prvnímu prudkému stoupání. Za chvíli už jsou u mne fotím, fandím a točím a vidím Tomáše na pvním místě a mám radost. Hodně našich dresů je vidět vpředu, a tak po proběhnutí posledního valím na lanovku, ale málem to nestíhám. Už jsou vrata zavřená, ale nevzdávám to a nakonec mě obsluha pouští a točím z lanovky. Vidím to dobře kluci jsou vidět vepředu!!
Nahoře o 1000 metrů výše běžím o 100 metrů níže a nastavuji kameru vlajku a taťka Adama Chloupka mi pomůže fandit a fotit. Zanedlouho vidím Tomáše na druhém místě a to je velmi dobré. Po těchto čtyřech ve skupince je skoro tři minuty mezera a tam je další řtyřčlenná skupina a v ní je Davča. Jde výborně na šestém místě. Za další 2-3 minutky další skupinka a tam je Vladimír Kozlovský a postupně za ním další členové Czech týmu.
Většina odhodila hůlky u nás a někteří až na horní stanici u občerstvovačky. Vše posbírám a kolega jde na závěrečný kopec povzbuzovat a já jedu do cíle sledovat, jak na tom jsme. Vše mělo být vidět pomocí trackers systému, ale ten se nakonec ukázal jako nefunkční a byl v tom ještě větší zmatek. To už je lepší nevědět nic než toto. Všichni zmateně pobíhají a najednou přibíhá první běžec z krátké trati 16-17 a pár vteřinek za ním Vláďa Kozlovský. Uznal, že byl Španěl lepší, ale stejně viděl, jak si zkracuje serpentiny, což bylo jasně řečeno, že to bude penalizováno.
Jedna medaile je jistá a máme radost jelikož to v kombinaci vyjde na zlato!
Po dvě a půl hodně dobíhá do cíle první Japonec a dvě minutky za ním Tomáš Lichý. Paráda další dvě stříbra jsou doma. Tomáš Křivohlávek je na čtvrtém místě a David Novák těsně za ním ve své kategorii na pátém místě. Postupně dobíhají vyčerpaní všichni velmi vyčerpaní z úmorného vedra.
Barbora dobíhá do cíle a je na třetím místě takže další dvě bronzové medaile. Jen těsně nám uteklo druhé místo v národních týmech. První Španělsko druhé Japonsko a třetí náš tým. Je to parádní úspěch.
Odpoledne vyhlášení a večer odjíždíme na slavnostní vyhlášení do L‘Aquila pro ocenění v týmech.
Unavení, ale spokojení jdeme spát.
V pondělí Tomáš a Barbora odjíždí na letiště a Adam s taťkou směr ČR.
Tomáš Čtverák s Ondrou Nezvalem si ráno vyšli na východ slunce na nejvyšší vrchol Gran Sassa a zbytek výpravy to nechal až po snídani. Vyjíždíme lanovkou na Campo Imperatore a potom přímo diretisimou nahoru a zpět jdeme okolo. Začínají se honit mraky a tak už o půl dvanácté sjíždíme lanovkou dolů. Balím a o půl jedné směr ČR. Zastávka na koupačku v moři je už samozřejmostí a dojedeme až za hranice do Itálie a spíme v Rakousku na pěkném místě. Ráno v šest pokračujeme a v 11 jsme v Brně.
Všichni zdraví a snad spokojení se vracíme domů s úžasnými vzpomínkami.
Děkuji všem za vzornou reprezentaci a vystupování za náš národní tým.
Napsat komentář