Po prvním závodě SWS Ultra Sky, kterým byla Transvulcania, se druhý závod konal opět na ostrově. Tentokrát to byla portugalská Madeira a závodníky a závodnice čekalo 55km se 4000m pozitivního převýšení často ve velmi technickém terénu.
Z členů Czech Skyrunning Team se zde prezentovala čtveřice Anka Straková, Zuzka Urbancová, Honza Zemaník a Honza Bartas. Dále zde běžela jako individuálně přihlášená Hanka Krajníková.
A i přes velmi silnou konkurenci se našim nad očekávání dařilo.
V počátku závodu se v popředí drželi Řek Theodorakakos a Švéd Jonsson. Pozdější vítěz Mora naopak začal volněji a na čelo na prvním mezičase na 7,2km ztrácel necelé čtyři minuty a na druhém na 13,3km již skoro šest minut. Ještě před půlkou závodu na 24,1km ztrácel na v tu chvíli vedoucího Jonssona více než sedm minut. Ale v další fázi závodu předvedl neuvěřitelné zrychlení, kdy na Řeka naběhl jedenáct minut a náskok Švéda stáhl na zhruba tři minuty a běžel v tu chvíli druhý. Jonsson pak v posledních 14km ztratil nejen vedení, ale i bednu, když na Moru ztratil sedmnáct minut.
S díky Ian Corless (iancorless.org)
Výborně si závod rozvrhl v cíli šestý Honza Zemaník, který se zatím jen v krátkosti vyjádřil takto:
Na Madeiru jsem se hodně těšil a odlétal jsem s malým tajným cílem být v Top 10. Samotný závod byl opravdu náročný, hlavně první část v místních horách, prudké kopce, schody, místy i lezení, v nejtěžších pasážích byla natažena lana. Druhá část byla hodně běhavá a dalo se tam jak dost ztratit tak i dost získat. Jeden úsek jsme se brodili několik set metrů v řece. Já se od začátku držel kolem desátého místa a snažil jsem se jít a běžet s rozumem. Zhruba na 37 km jsem se propracoval na 6. místo a to už jsem udržel až do cíle, i když závěrečné kilometry už se zdály být nekonečné. Počasí sedlo, nebylo velké vedro a poslední kilometry byly v mlze. Závod je zařazen do Skyrunner® World Series a je to zatím můj nejcennější výsledek na zahraniční scéně, který řadím hodně vysoko!
Pro body do SWS si doběhl i druhý náš muž Honza Bartas na 13. místě v mužích a 14. celkově. Každé bodované místo v SWS je úspěchem a 13. pozice v takových závodech není vůbec zlá. Přesto si myslím, že sám Honza asi od sebe čekal víc a možná mu závod nevyšel úplně podle jeho představ.
MUŽI
1 CRISTOFER CLEMENTE MORA 6:00:28
2 DIMITRIOS THEODORAKAKOS 6:09:06
3 LUÍS FERNANDES 6:11:34
4 ANDRÉ JONSSON 6:14:10
5 NUNO SILVA 6:17:43
6 JAN ZEMANIK 6:25:10
7 TIAGO SILVA 6:27:52
8 REMIGIO QUISPE 6:28:46
9 ROGER VIÑAS 6:34:36
10 PHILIPP REITER 6:57:39
13 JAN BARTAS 7:10:04
Ženský závod začal velmi rychle. Do prvního kopce za to vzala Anna Frost a na prvním i druhém mezičase (7,2km a 13,3km) vedla s mírným náskokem před letošní mistryní v ultra trailu Španělska Gemmou Arenas. Třetí již s odstupem bojovala Američanka Hillary Allen. V úseku k dalšímu mezičasu na 24,1km se Anna Frost snažila svým soupeřkám odskočit a získala si na Gemmu Arenas na druhém místě zhruba pětiminutový náskok. Rychlý začátek a asi i toto zrychlení v průběhu závodu se pro ni však stalo osudným, když v dalším úseku do 41,1km nejen že ztratila svůj náskok na Španělku, ale propadla se ještě více než dvanáct minut za ní. Naopak Hillary stáhla náskok Anny Frost jen na minutu a v úseku do cíle ji pak předstihla a doběhla si pro druhé místo s náskokem skoro 4 minut.
S díky Ian Corless (iancorless.org)
Výborně vyšel závod Ance Strakové. Ta se v prudkých stoupáních v úvodu závodu držela špičky ženského pole a na prvním mezičase na 7,2km byla jen necelou půlminutu za pozdější vítězkou. V následujících technických pasážích však mírně ztratila a běžela nejprve na čtvrtém a pak na pátém místě. Za mezičasem 24,1km, kde začaly běhatelnější pasáže závodu však zrychlila a dostala se před Španělku Annu Comet na čtvrté místo, které udržela do cíle, když na Annu Comet naběhla na posledních cca 14km skoro sedm minut a na druhou Annu Frost stáhla od 24.1.km zhruba šest a půl minuty.
A jak si užila závod Anka ?
Jak se ti závod líbil?
Byl to parádní zážitek a já se ho snažila užívat všemi smysly přes oči, dotek, vůni, bolest i zvuky. V průběhu něco kolem 7 hodin jsem si zažila jeden s mých dalších skyrunningových příběhu plných emocí a krásného trápení těla. Užívala jsem si vysokých vrcholů s východem slunce, lezeckých pasáží mně ne tolik blízkých, ale zato dobrodružných, technických seběhů po kluzkých kamenech lávového původu, kde jsem i dvakrát docela pěkně upadla, ale s pomocí běžce, kamaráda zase rychle vstala a „drtila“ trail dál. Nádherný a trošku dlouhý byl asi v polovině závodu seběh k oceánu, z oblaků přímo k vůni slané vody a pekelnému teplu, z 1800m na nulu asi na 20km. Nádherné pobřeží, strmé skály, blankytný Atlantik a tisíce schodů. Od oceánu zase nahoru, brodění řeky asi 800m, krásné schlazení těla i mysli, pak zase nějaké schody a pořád nahoru mezi skalami, lesem. Pak konečně rovinka asi 4km podél levád, zde využiji svou rychlost na rovině z našeho Polabí a daří se…běží to skoro samo. Množství turistů rádo uhýbá z cesty a všem nám fandí. Konec příběhu po dlouhém seběhu po lesních a lučních cestách je doběh do mírného kopce po modrém koberci nataženém na silnici. Cíl, kde tělo vypíná, mysl je mimo a unavená, ale city a emoce proudí na povrch jako voda v oceánu v bouřlivých vlnách. Příběh, který ode dneška koluje v mých žilách :-).
A jak ti to šlo?
Od začátku jsem se cítila dobře a do kopce jsem i těm nejlepším holkám stíhala. Pak ale, když přišly technické pasáže, lezení, skály jsem začala ztrácet. Přeci jenom jsem více běžkyně než lezkyně. Druhá polovina mně sedla pěkně a postupně jsem ty holky vepředu doháněla, šly mi hlavně méně technické seběhy, ale i roviny a výběhy. Kdybychom běžely třeba ještě o několik km déle, možná bych Annu Frost předběhla. Tak snad příště :-).
Co jsi zažila na trati poprvé v životě?
Byl to právě ten brod v řece asi na 40km. Šli jsme řekou asi 800m. Krásný zážitek, v tom vedru jsme si asi všichni té vody užívali. Dokonce přítel od Anny Frost mi pak vypravoval, jak se tam asi 15 minut rochnil a koupal…myslím, že nebyl jediný :-). Před závodem jsem se toho bála, strašili nás kluzkými kameny, ve finále to bylo vydařené zpestření a také ochlazení.
Měla jsi při závodě nějakou smůlu nebo naopak štěstí?
Smůlu asi ne, sice jsem 2 krát spadla, to ale hodně běžců. I Honza Zemaník byl pěkně dotlučený. Hlavně na začátku a ve skalách to hodně klouzalo, dokonce mi klouzaly i hole. A štěstí? Myslím, že štěstí bylo, že jsem se nikde nezranila, nebo nespadla ze srázu a doběhla s úsměvem do cíle. Pokud beru štěstí mimo závodu, pak to byla hlavně přítomnost a kamarádství podobně postižených jako jsem já, Zuzky a Honzy a jejich nepostižené maminky Alenky. Díky vám za super výlety a za to, že vám nevadilo, jak jsem se k vám nachomejtla. Moji milovaní totiž pomáhali Luďkovi a Liborovi v Beskydech a moc mi chyběli.
Je Madeira vhodné místo pro skyrunning?
Až na to, že je tak daleko, tak určitě! Její hory mají svá specifika, jsou jiné než Alpy nebo Pyreneje, kombinace vysokých štítů a oceánu je jedinečná. Nechybí zde techničnost, ani prudké svahy nebo skály, to co je duší skyrunningu.
A co výkony ostatních v repre ČR?
Super, Honza Zemaník se dostal do absolutní špičky, Honza Bartas kousek za ní, i když sám nebyl docela spokojen. Zuzka běžela krásně a podobně jako já zrychlovala v závěru ve více běžecké části. Hanka Krajníková běžela na co má pro pěkné 11.místo. Češi jsou prostě skyrunneři jak se patří :) !
Výborně běžela také naše druhá reprezentantka Zuzka Urbancová, která se prakticky po celou dobu závodu držela na osmém až devátém místě. A právě v posledním úseku za 41,1km zabojovala, stáhla pětiminutovou ztrátu na Japonku Yukari Fukuda a ještě ji o minutu předběhnout a skončit na velmi pěkném osmém místě.
Hana Krajníková po slušném začátku od 13,1km začala zpomalovat a dokončila nakonec na 11. místě se ztrátou necelých čtyřiceti minut na Zuzku.
ŽENY
1 GEMMA ARENAS 6:58:51
2 HILLARY ALLEN 7:13:12
3 ANNA FROST 7:17:00
4 ANNA STRAKOVA 7:20:42
5 ANNA COMET 7:29:17
6 KRISTINA PATTISON 7:32:53
7 MARTINA VALMASSOI 7:54:39
8 ZUZANA URBANCOVA 8:02:21
9 YUKARI FUKUDA 8:03:28
10 ESTER ALVES 8:22:20
11 HANA KRAJNÍKOVÁ 8:41:29
I přesto, že trať pro letošní rok byla oproti loňsku mírně pozměněna a přibylo těžších technických pasáží a tedy se dal předpokládat pomalejší čas, došlo v mužích i ženách k překonání traťových rekordů, když zvláště u žen bylo velmi zajímavé, že loňský čas výborné Američanky Stevie Kremmer překonalo hned šest prvních závodnic.
Rekord, který z loňska držel také výborný Brit Ricky Lightfoot překonali letos první dva muži.
Napsat komentář