Reprezentace 2013 a co dál v 2014

European Skyrunning Championship 2013 v Itálii je za námi a říkám si, je čas udělat malou rekapitulaci, zhodnocení a vlastně již tak trochu začít plánovat co dál. Co do konce sezony, co v roce 2014, v roce Mistrovství světa.

Když jsme v konci zimy letošního roku začali připravovat založení Czech Skyrunning Association, byla účast naší reprezentace na Mistrovství Evropy ještě jen dost vzdáleným snem, i když jsme o tom hovořili jako o cíli.

Dát dohromady partu slušných běžců, kteří by na šampionátu nebyli jen do počtu, nebo snad jen pro ostudu, nebylo také vůbec snadné.

Možná určitá nedůvěra v něco nového způsobila nezájem nebo odmítavé reakce některých běžců, kteří by jinak do reprezentace určitě po právu patřili. Škoda, výsledek mohl být lepší. Ale na druhou stranu, ti, kteří se nakonec ve výběru objevili, byli ti, kdo opravdu měli zájem se s tratěmi mistrovství poprat.

Náš tým dosáhl výsledků, které před mistrovstvím byly spíše z říše snů a jen v těch nejoptimističtějších představách se dalo uvažovat o něčem podobném.

Bronzová medaile Ivy Milesové na Vertical Kilometer byla doslova šokem a příjemným překvapením pro všechny, kdo nám fandili a něco o skyrunningu ví.

Útok Kiliana před cílem VK:

Vertical Kilometer Canazei 2013 včetně boje Ivy Milesové o třetí místo:

Také konečné páté místo v týmech se ziskem 326 bodů za vítězným Španělskem, Itálií, Francií a Švýcarskem jako evropskými velehorskými velmocemi v skyrunningu je obrovským úspěchem, který nečekal nikdo a který nastavil laťku pro naše příští účinkování na podobných akcích velmi vysoko.

Věřím, že i náš partner reprezentace Inov-8 má zájem na dalších podobně pěkných výsledcích a že naše spolupráce bude úspěšně pokračovat i v dalších letech.

Ale pojďme přejít ke konkrétnějšímu hodnocení a pár číslům.

Podíváme li se na výsledky a bodování našich závodníků, možná někoho překvapí, že v bodovacím systému, kde se hodnotí tři nejlepší výsledky mužů do 40. místa a jeden nejlepší ženský výsledek do 15. místa, získaly naše tři bodující ženy 186 bodů z pěti startů, zatímco muži získali zbylých 140 bodů z deseti startů.

Konečné bodové hodnocení European Skyrunning Championships 2013:

http://skyrunning.com/images/stories/ranking/2013-euro-ranking.pdf

Když se však na to podíváme podruhé a trochu z jiné perspektivy, vidíme, že všechny bodující ženy jsou zkušené závodnice s mnoha zkušenostmi z horských a skyrunning závodů.

Jak bylo řečeno výše, Iva Milesová překvapila všechny, možná včetně sebe samu a vybojoval krásný bronz. Míša Mertová i přesto, že se v den závodu nepotkala s optimálními podmínkami, dokázala v druhé části závodu neskutečně zabojovat a přes pády dosáhnout na velmi důležité body.

V mužích pak jasně nejvíce bodů získal opět zkušený závodník z hor Honza Havlíček, který bodoval za velmi hezká místa jak na VK, tak i na SkyRace.

Video z SkyRace na ME:

Ondra Fejfar pak vydřel na VK, co bylo v jeho silách a na SkyRace doplatil na málo zkušeností v sebězích, kde vlastně ztratil vše, co nádherně a nadějně naběhl do kopce. Honza Zemaník pak měl vůbec smůlu (zranění z VK) a možná i pobyt na Kavkaze těsně před mistrovstvím spojený s dlouhým cestováním způsobil, že nepodal výkon, který si jistě představoval a který by od sebe očekával.

Pěkný průřez celým European Skyrunning Championships v Itálii:

https://www.facebook.com/photo.php?v=608550169189472

Další víkend na Ultra Sky Marathonu ukázala Anka Straková, kde je její síla a i přes omezený trénink, nedoléčené bolístky, různé technické problémy a několik pádů získala především svou vůlí a hlavou v tomto závodě nejvíce bodů pro tým za výborné sedmé místo.

Jako příkladný bojovník se zde ukázal Zbyněk Cypra, který šel jasně nadoraz, nenechával si žádné rezervy a jako jediný muž bodoval za velmi dobré 20. místo při své premiéře v takových horách, na závodě takové obtížnosti a ve skvělé konkurenci.

Ostatním, kteří i třeba nebodovali, ale pokud jsou si vědomi a sami cítí, že ze sebe vydali vše, co mohli, děkuji a gratuluji k premiéře na takové akci, jakou bylo toto Mistrovství Evropy.

Shrnu li tedy výše uvedené, mám pocit, že hlavním plusem pro jakéhokoli platného člena reprezentace jsou především vlastní praktické zkušenosti ze závodů ve vysokých horách, jakými jsou Alpy nebo Pyreneje. Jasně se ukázalo, že nestačí být dobrý na českých tratích. Ve velkých horách a se slušnou konkurencí se závodí úplně jinak a pokud se chce dosáhnout výsledku, musí se jít prostě nadoraz a nešetřit nic.

Další, co se projevilo u všech, kdo bodovali (ale samozřejmě nejen u nich), byla ohromná bojovnost. Vůle jít dopředu, získat místo, nepolevit. Tady opět musím vyzdvihnout výkon Zbyňka Cypry. Jako jediný z těch, kdo přinesl pro tým podstatný díl bodů do celkového hodnocení, neběžel do té doby žádný závod v takto vysokých horách, s tak náročným převýšením, s tak náročným a technickým terénem. Vypořádal se s tím a myslím, že do toho dal víc než 100%.

Trochu podobnou premiéru z těch, kdo významně bodovali, měla na mistrovství i Anka Straková. Ta sice na rozdíl od dalších členů reprezentace má asi nejvíce zkušeností a i úspěchů z hor a horských běhů, ale horský ultra běh to byl pro ni první, navíc po zhruba tříleté závodní pauze.

Hlavní cíl, který měla asociace pro tuto sezonu je tedy za námi. Nejen z časových důvodů, ale i z důvodů finančních nepřihlásila asociace pro tento ročník tým do SWS (Skyrunner World Series), ale stále věříme, že se nám snad podaří najít pro příští rok finance, abychom takový tým mohli i třeba v úzším formátu do této soutěže přihlásit a objet minimálně vybrané závody v Evropě. Dalším a asi hlavním cílem pro rok 2014 pak bude World Skyrunning Championships v Chamonix v konci června 2014.

Chceme postavit opět velmi kvalitní tým, který bude schopen podobných nebo lepších výsledků, než dosáhl ten letošní.

Je jasné, že základ reprezentace pro rok 2014 bude asi vycházet z té letošní a především z těch, kdo buď docílili pěkných výsledků, nebo osvědčili mimořádnou bojovnost, ale jistě zde může dojít k řadě obměn podle toho, kdo se jak v konci sezony 2013 a případně v prvních závodech 2014 ukáže.

V našem sportu nemůžeme mít kvalifikační závody nebo limity, jako je zvykem třeba na dráze nebo na silnici. Reprezentační český skyrunning tým je a bude tvořen převážně podle výsledků, zkušeností a toho, co závodník ukáže. Je sice fakt, že při tvorbě reprezentace pro letošní rok jsme hodně přihlíželi i k výsledkům v Česku, ale pro další období budeme brát jako nejdůležitější hledisko při zařazování závodníků do repre týmu výsledky z velkých hor. Valná většina závodů v Česku prostě není svou obtížností srovnatelná se závody ve vysokých horách a ty, které by snad i trochu mohly, jako je například B7, jsou závodem dvojic. Takový styl závodů nemá obdobu ve skyrunningu a výkon ve dvojici ne vždy odpovídá výkonu jednotlivce.

Pěkné video z Trans D’Havet 2013:

Proto bych byl rád, kdyby všichni jak stávající reprezentanti, tak i ti, kdo by se rádi do výběru pro příští rok dostali jako nové tváře, využili ještě zhruba tří měsíců letos a pár v počátku příštího roku a zkusili něco v Evropě v horách oběhnout. Nejen, že získají další cenné zkušenosti, ale budou mít možnost ukázat, že jsou schopni v terénu a na tratích těžších než jsou u nás v konkurenci obstát.

Je mi jasné, že hlavní překážkou pro takové výjezdy jsou přeci jen vyšší náklady než se závody v Česku. Proto prosím klidně využijte fóra na našich stránkách k avizování, kam byste se rádi vypravili. Pak je větší šance, že se někdo přidá a naplní se například auto. Tím se samozřejmě minimalizují cestovní náklady.

Protože i při nejlepší vůli nemohu zaručit, že jsem schopen zaregistrovat výsledky všech sky závodů, kterých jsou desítky a desítky, budu rád, když mě případní zájemci o proniknutí do reprezentačního výběru budou kontaktovat a upozorní, na kterém závodě budou startovat.

Díky všem, kdo nám fandili, díky všem, kdo bojovali, díky všem, kdo se budou prát o právo reprezentovat v dalším roce, protože i toto je nádherná propagace sportu jménem skyrunning.