V průběhu dubna jsem se dozvěděl o nově pořádaném ultratrailu, který se má konat 20 .7. v Beskydech. Název závodu „Lysohorský čtyřlístek“ v sobě nese vše podstatné. Za prvé běží se na Lysou horu, no a za druhé, běží se tam čtyřikrát. Pokaždé z jiné strany, tudíž vám na mapě vznikne tvar čtyřlístku.
Když se má běhat na Lysou horu, tak převýšení bude jistě nemalé. V případě této trasy 68 km dlouhé se jedná o převýšení 4000 m. Jde o první ročník, takže pořadatelé Luděk a Libor Bednarzovi omezili startovní listinu na 150 jedinců, aby si otestovali model závodu. Výhoda tohoto závodu spočívá v tom, že stačí jedno depo na Lysé, které v průběhu závodu proběhnete 4x. V depu si můžete nechat tašku s vlastním proviantem, no a samozřejmě je tu perfektně vybavená občerstvovačka.
V pátek je zapotřebí se nechat zaregistrovat v centru závodu na Visalajích, převzít startovní číslo a čip. No a pak už se jen dobře vyspat do pohody. V sobotu je krátký předstartovní brífing a v 7 hodin už se startuje. Předem jsem měl obavy z první části závodu. Přece jenom nejsem zrovna atletický typ a sedí mi víceméně silové partie dokopce zkopce. Z Visalají vyrážíme směr Bílý Kříž a Gruň. Tempo je zatím pohodové a můj předpoklad, že ztratím nějaké minuty hned na úvod, se naštěstí nenaplňuje. Běžím ve skupině 6-ti běžců, kde Standa Najvert spolu s Radimem Kasalíkem určují tempo závodu. Stačí u toho kecat, já však stačím akorát tak dýchat. To odráží rozdíl v tom, jak se cítím já a jak ostatní. Z Gruně klesáme po asfaltce dolů do údolí Poledňany. Tam mírně zrychluji a snažím se v seběhu získat nějaký ten metr navíc. Skupina za mnou však běží v naprosté pohodě a dole mě dotahuje.
První stoupání na Lysou – terén je asfalt a pak nezpevněná cesta a celé se to běží. Jsem rád, že chlapci moc nezrychlují a držím se zuby nehty vedoucí skupiny. Vypadá to, že lehce začíná ztrácet Tomáš Svoboda, ale vzápětí nás dotahuje. Těsně pod Lysou za Kobylankou se to poprvé zlomí a začíná to hodně stoupat. Přichází má chvíle, natlačím se opět dopředu a výrazně zrychlím. Získám tím pár metrů, které však stejně na první občerstvovačce ztratím, tím jak jsem dlouho dobíral vodu. Skupinka tří běžců v čele se Standou už pádí dolů po sjezdovce a já se je snažím dotáhnout. Trochu mi pomohlo stoupání na Kykulku, ale následný seběh na Krásnou jsem si protrpěl. Běžím, co to dá, ale stejně mě zhruba v půlce začne brát stehno a musím trochu zvolnit, jinak levou nohu sešrotuju a už se nedám do kupy. Výsledkem je cca 5-ti minutová ztráta na první trojku.
Po dvoukilometrovém přeběhu Krásné po asfaltu se ztráta ještě zvětšuje. Konečně začínáme stoupat podruhé na Lysou po žluté. Jedu svůj standart, tj. kousek běžím, kousek jdu. Přesto mě v půlce téměř dotahuje Tomáš Svoboda. Dávám gel, chalvu a začínám víc běžet než jít, ale cítím, že jdu svoji hranu. Tomáše jsem snad setřepal, ale ti tři přede mnou se stále neobjevují. Na Lysé se dozvídám, že skupinka ještě navýšila náskok a že jsou docela v pohodě. Sbíhám do údolí Mazáku a dole mě informují, že Standa to v seběhu natnul a urval zbývající dva běžce, kteří zpomalují.
Začínám potřetí stoupat na Lysou a teď se mi to začíná opravdu líbit. Pořád vyhlížím před sebe a při stoupání na Kobylanku před sebou vidím dvě postavy. Nálada se začíná zlepšovat, dokonce i stehno povolilo a já konečně můžu jet naplno. Na Lysé hoře konečně oba dobíhám a dostávám se na druhé místo. Rychle beru naposledy vodu, oblíbené banány a chalvu a valím dolů do Malenovic. Běží se mi perfektně do té doby, než mi dole sdělí, že ztráta na Standu je stále kolem 10-ti minut. Tak to už asi nedám. S pocitem, že běžím (no spíš jdu) poslední stoupání do toho dávám všechno. Na Lysé už se nezdržuji a fofrem zbíhám poslední seběh na Visalaje v naději, že by Standa chytil ještě nějakou krizku. Nic se však nestalo a já po 7 hodinách a 40 minutách dobíhám do cíle jako druhý se ztrátou 7 minut na prvního Standu Najverta. Gratulace vítězi. Za mnou pak se ztrátou 10-ti minut dobíhá na třetím místě Tomáš Svoboda.
No a samostatná gratulace organizátorům závodu, hlavně Luďkovi Bednářovi, jelikož přetavil vynikající nápad do reálné podoby. Večer se vedla polemika, jestli má závod zůstat komorní pro okruh známých i neznámých v počtu cca 150 lidí, nebo to rozšířit do trochu početnější podoby. Já bych určitě loboval pro variantu závodu, kterého by se mohl účastnit větší balík závodníků, protože si myslím, že zájem určitě bude daleko větší a bylo by škoda takovou vynikající myšlenku „zakonzervovat“ do podoby provinčního závodu.
Stoprocentně se první ročník podařil a věřím, že na startu příští rok potkám daleko více lidí, kteří hledají možnost se s podobnými uchyláky někde totálně vygumovat. Nehledě k tomu, že v ultratrailu v naší republice není adekvátní závod takových parametrů v kategorii jednotlivců.
Pepr (Petr Míl), Adidas Outdoor Team
Poznámka skyrunning.cz: Pokud se dohodneme s pořadateli na vhodném termínu, který nebude kolidovat se závody světové série skyrunningu (SWS) nebo s mistrovstvím světa, máme svolení výjimky ISF pro pořádání tohoto závodu jako Mistrovství ČR v Ultra SkyMarathonu 2014.
Napsat komentář