Ice Trail Tarentaise 2013 – Kilian a Emelie opět vítězí

Pohled z dálky na Grande Motte

Kilian Jornet a Emelie Forsberg opět ukázali svou sílu na závodu SWS zařazeného do Ultra Sky série Ice Trail Tarentaise. S délkou 65km, převýšením 5000m, více než 60 km, kdy se závodníci pohybují nad hranicí 2000m, pěti vrcholy nebo sedly nad 2900m a s nejvyšším bodem 3653 m na ‚La Grande Motte “ to je jistě závod, který je dost tvrdý, aby naplňoval význam slova skyrunning.

Údolí Tarentaise a Ice Trail Tarentaise v mnoha ohledech ztělesňují to, co Kilian Jornet vnímá a prezentuje již několik let. Že termín „alpinismus“ je často vnímán jako lezení, ale ve skutečnosti to je mnohem víc. Při traversech ledovce, stoupání a sestupech vrcholů jako je „Aiguille Pers‘ s 3386m, mohli účastníci letošního Ice Trail Tarentaise bezpochyby plně porozumět tomu co Kilian a další míní termínem Skyrunning. Víte, Skyrunning je často alpinismus, ale bez lezeckého vybavení, jen s lehkou výbavou a s rychlým pohybem.

Val d’Isère, 04:00 ráno, neděle 14. července. Více než 600 běžců a běžkyň se vydává na trať možná jednoho z nějtěžších závodů, co kdy absolvovali. Převýšení 5km na 65km tratě, kdy více než 60% je ve sněhu dělá z tohoto závodu opravdu něco mimořádného.

Vítěz ročníku 2012 Francois D’Haene diktuje zpočátku tempo společně s Rickey Gates a Kilianem Jornet. V Tignes po následování řeky a brzkém stoupání se pole začíná trhat. Také Emelie Forsberg trhá ženské pole, odděluje se a toto drží až do cíle.

Rickey Gates

Tma je brzy nahrazena příchodem nového dne s modrou oblohou. Teplota začíná stoupat, ale při výstupu na nejvyšší bod tratě na La Grande Motte (převýšení 1800m na 10km) se teplota dostane zpět na -3°C. Součástí výstupu je i přechod přes ledovec, kde jsou povinné návleky s hroty na boty a potom 70 stupňové stoupání, které zahrnovalo i části Via Ferrata. Na 17km má již Kilian, Francois a Rickey náskok na Fulvio Dapit a Philipp Reiter.

Christel Dewalle a vítězka Ronda dels Cims Francesca Canepa následují Emelii Forsberg, ale po celý závod se jí již nepřiblíží. Emelie byla ve svém živlu, a když řekla po závodu, že to byl nejtěžší závod, co kdy absolvovala, ona také přiznala, že miluje každý krok toho, co považuje za „čistý Skyrunning“. To je to, co mám ráda na tomto sportu, schopnost kombinovat hory, sníh, běh a led, který se spojuje dohromady v jednom z nejnáročnějších sportů.

V sestupu z Col Fours v 2976 m na Neige Pont v 2530m získává Francois D’Haene a Kilian Jornet náskok před zbytkem pole, které již neztratí. Krátký úsek silnice a obrátka na Cascade se nakonec ukázaly být jedním z nejtěžších částí kurzu. Výstup z 2700 m do 3009 m na Col Pers a pak Pointe Pers 3386 m má pro mnoho běžců za následek nesplnění průběžného limitu nebo pád z únavy v Cascade. Marcus Warner z Ultra168 řekl, „tady to bylo o hlavě, musel jsem se podívat dovnitř sebe sama a rozhodnout se, jestli do toho chci jít. Nicméně jsem zjistil, že mám tu vnitřní sílu a šel dál. Terén byl velmi těžký a na severní straně bylo po pás měkkého sněhu. To ze mě vysávalo život a konečných 300m po břidlici se sutí, jsem cítil, že se snad již nikam nedostanu.“

Na kultovní Col de L’Iseran, nejvyšší silnici v Evropě nastal ten rozhodující útok v 300m stoupání do tunelu Lessieres na 56.km. To bylo v závěrečných fázích tohoto stoupání na tvrdém kamení a ve velmi technické části, kdy se Kilian dostal před Francoise a utrhl se mu, aby získal své další fantastické vítězství. Emelie Forsberg vypadala po celý závod uvolněně a v pohodě. Její vedení bylo přesvědčivé a vítězství prakticky zaručeno. Christel a Francesca si i nadále držely druhé a třetí místo a tento stav se nezměnil až do cíle.

Na závod SWS 2013 ISF Skyrunning Ice Trail Tarentaise se bude vzpomínat v příštích letech jako na ikonický den ve Skyrunning historii. Spolu se Zegama-Aizkorri, Trofeo Kima a Canazei v Dolomitech, se „ITT“ stalo největší událostí. Zde se budou testovat limity elitních i běžných běžců. Jak mnozí účastníci říkali po závodu „kilometr za kilometrem, to byl ten nejtěžší závod, co jsem kdy absolvoval“.

 Pořadí prvních deseti mužů a žen 

Děkuji za možnost použít fotografie Iana Corlesse (iancorless.com) jako i za cenné informace o závodu.