Říká se do třetice všeho nejlepšího a pro letošní Hyundai Perun SkyMarathon®, který byl opět Mistrovstvím ČR v SkyMarathon® to určitě platilo.
Konečně Makymu vyšlo počasí a bylo to znát nejen na výkonech závodníků a závodnic, ale i na atmosféře závodu, když na řadě míst po trati a především pak v cílovém stoupání se pěkně fandilo a i to dělá závod závodem.
Favority závodu jsme se pokusili představit v článku na našem webu. Někteří sice nakonec na Perun nedorazili, ale nemyslím, že by to úroveň závodu nějak zvlášť snížilo. Závod mužů i žen byl od začátku otevřený a i velmi dramatický.
Protože předpověď ukazovala na víkend a sobotu zvlášť velmi pěkné slunečné počasí, spekulovalo se, komu to víc prospěje a komu uškodí. Především Honza Zemaník je známý svou preferencí k chladnému, mlhavému a deštivému počasí. Zkrátka k tomu počasí, které když k dešti přičteme i sníh, panuje podle mě v Beskydech zhruba 350 dní v roce. :)
Letos se zde otevřel poprvé nový závod v distanci SkyRace® pro mladé z kategorií Junior a U23, který byl zařazen do nové celoroční soutěže ATEX Skyrunner® Czech Series. Mladí se také chtěli opět po již prvním závodu této Serie na Ještědu ukázat a pokusit se zařadit do výběru pro Youth World Skyrunning Champs v Itálii.
Start hlavního závodu a MČR byl naplánován na 9:30 a start SkyRace® pro mladé byl předsunut o 10 minut na 9:20. Myslím, že se to ukázalo jako dobrá myšlenka. V první řadě závodníci z tratě SkyMarathon® udělali mladým u startu nádhernou atmosféru a potom ti mladí měli představu, jak na tom jsou a mohli si hlídat pořadí lépe, než pokud by byli skryti v davu zhruba 500 běžců.
Nad sjezdovkou u vysílače u chaty na Javorovém byl první velmi lehce a s úsměvem běžící David Novák. Nejlepší český juniorský skialpinista ukázal, že prudká stoupání má ze zimy v nohách. S odstupem za ním pak šli Vláďa Kozlovský a Adam Chloupek.
Ženské pole mladých zde vedla zcela přesvědčivě velmi pěkně běžící Barbora Kožnarová. Lůca Luštincová se pravděpodobně potýká s problémy, které mohou mít příčinu v špatně nastaveném tréninku. Po protrpěném ale ještě vítězném Ještědu zde nedokázala držet krok s čelem závodu, únava ji srážela hlouběji a hlouběji až se silami na dně ze závodu odstoupila. Věřím, že se změnou skladby tréninku se dokáže ještě do léta vrátit do své formy a ukáže i v letních horách, co zde umí v zimě na skialpech (aktuální mistryně ČR v skialpinismu).
Mezitím se do čela závodu posunul Adam Chloupek a společně s Davidem Novákem si ze závodu udělali tak trochu souboj jen mezi nimi dvěma. A protože každý běžel v jiné věkové kategorii, bylo poměrně brzy s velkou pravděpodobností rozhodnuto o vítězích. Zatímco Davidovi šly lépe prudká stoupání a seběhy. Adam zase získával v běžečtějších volnějších výbězích a klesáních.
Nakonec se skutečně oba radovali z přesvědčivých vítězství, když Adam porazil druhého ve své kategorii U23 Michala Argaláše o devět a půl minuty a třetí doběhl Tomáš Křivohlávek o dalších skoro devět minut zpět.
David finišoval opět s úsměvem pouze minutu a šest sekund za Adamem na prvním místě v kategorii Junior před druhým Jirkou Křečkem o více než šestnáct minut. Třetí Vláďa Kozlovský pak za Davidem zaostal bezmála o čtyřicet minut.
V ženské kategorii U23 bylo prakticky již po první sjezdovce dost jasno o tom, kdo má největší šance zvítězit. Nakonec Barbora Kožnarová tento předpoklad naplnila a doběhla před druhou Pavlínou Palasovou o více než 20 minut. Třetí Ewa Haltof pak skončila na třetím místě se ztrátou dalších zhruba 14 minut.
V kategorii Juniorek do 19 let odstartovala nakonec stejně jako na Ještědu Markéta Lubinová samotná. Bez konkurence tedy zvítězila v čase 3:39:00. Dost mě mrzí neúčast dalších mladých holek v této juniorské kategorii. Zvláště nyní, když jsou pro ně nejen na domácích závodech, ale i na zahraniční scéněvypisovány kategorie, by měly dost slušnou šanci se prosadit.
Ale vraťme se k hlavnímu závodu, tedy Mistrovství ČR.
V 9:30 to vypuklo a myslím, že hned v úvodní sjezdovce k chatě na Javorovém nastalo peklo. Špice do toho šla, jako by cíl byl již nahoře. Narozdíl od Ještědu, kde si Tomáš Lichý udělal znatelný náskok hned v počátku, nyní na vrchol k vysílači dobíhá trojice Tomáš Lichý, Pavel Brýdl a Honza Zemaník prakticky společně. To se mi samozřejmě líbí. Všichni tři jsou členy reprezentace Czech Skyrunning Team a jejich tempo slibuje krásný souboj s rychlými časy. Tomu nahrává i oproti předchozím ročníkům suchá trať, na které to neklouže ani do prudkých kopců, ani v jinak kluzkých a blátivých sebězích.
S nevelkou ztrátou za vedoucí trojicí se k vrcholu blíží Dan Rubič následovaný Zdendou Krížem, který se do závodu přihlásil prakticky na poslední chvíli a jde ho z plného tréninku. Šestý pak je zde Vítek Otevřel a vypadá, že bude lépe než na Ještědu.
Také Brňáci Tom Buryška a Aleš Palko jsou vysoko. Na čele se pohybují v tuto chvíli i Vojta Bořil a Tomáš Hudec. Za nimi jsou pak tři „adidasáci“ Petr Žákovský, Standa Najvert a Pepr Míl.
Čekám na první holky, abych se pak s Leilou mohl přesunout na Javorový vrch a snad i stihnout první chlapy.
Holky za to také hned od startu vzaly a jdou velmi vysoko v pořadí. První Katka Matrasová, které to výborně jde do prudkých stoupání. Koukám, že Anka se tentokrát dokázala rozehřát dříve než obvykle a stíhá Katku v závěsu. Na obou je vidět nesmírné úsilí a obě jdou na hranu.
Povzbudím je obě a pak už pádíme s Leilou na Javorový vrch. S 4,5 letou holčinou to nejde tak rychle jako kdybych šel sám, ale Leila je statečná a i když ji ženu nefňuká a jde. Nakonec jsme na místě včas a s rezervou abychom si našli místo na fandění a focení ještě před prvními mladými. S náskokem probíhá Adam a David, ale jen pět mladých kluků to stihne být zde před čelem mistrovského závodu. To již přibíhá na první pozici Tomáš Lichý a se ztrátou snad dvaceti metrů Honza Zemaník. Oba vypadají dost dobře a tak jsem zvědavý, kde se bude rozhodovat. Pavel Brýdl již je zde s určitou ztrátou, ale stále ne tak podstatnou pro tuto fázi závodu.
Opět si říkáme, že počkáme na holky a pak se pokusíme včas přesunout do cíle abychom stihli doběh mladých.
První se v zatáčce na Javorovém vrchu objevuje Katka Matrasová. Volám na ni, povzbuzuji ji a přitom koukám, kde je Anka. Probíhá kolem mě se ztrátou 15 sekund a volá, že si blbě zaběhla. V cíli mi říká, že byla před Katkou, ale nekoukala pozorně na cestu a přeběhla odbočku. Po zhruba 150-200m si to uvědomila a rychle se vrátila. Obě stále vypadají, že mají dost sil a že do svého závodu dávají prostě vše. Bude to rychlé a zajímavé, ale i přes druhé místo Anky, jí věřím, že minimálně v závěru se dokáže ještě kousnout a vyhrát.
Před cílem chytáme první dva kluky Adama a Davida, kteří zde ukázali přesvědčivou dominanci nad zbytkem své konkurence. Oba šli opravdu v krásné pohodě a výborné formě.
V cílovém prostoru, kde časoměřičská firma má instalovány čtyři velké dotykové obrazovky pro možnost kontroly aktuálního stavu se dozvídám, že v Řece je Tomáš jen necelé tři sekundy za Honzou. Později se dozvídám, že právě po tomto mezičase a ve sjezdovce u Řeky se závod zlomil a Honza se Tomášovi definitivně utrhl. Prostě není každý den stejný a jak to šlo Tomášovi na Ještědu, tak to dnes šlapalo Honzovi. Honza ve famózní aktuální fazóně se Tomášovi stále vzdaloval a Tomáš stále ztrácí. Dokonce neudrží ani skoro čtyřminutový náskok na Pavla Brýdla z Řeky a ten ho v seběhu z Ostrého předbíhá. Tomáš se pere s opravdu velkou krizí a stále se časově propadá. Honza si tak běží pro zasloužené a přesvědčivé vítězství v novém rekordu tratě 3:53:14 a je prvním a doposud jediným běžcem, který dal Perun pod čtyři hodiny.
Pavel Brýdl svým pravidelným a strojovým tempem dobíhá ve stejném klidu jako v obou předchozích ročnících na druhém místě se ztrátou více než 11 minut na Honzu v čase 4:04:29, tedy o pět sekund rychleji než byl loňský vítězný čas.
Třetí místo nakonec uhájil Tomáš Lichý, který je evidentně rád, že to má dnes za sebou. Zvláště když Dan Rubič, který nebyl daleko za vedoucí trojicí se v průběhu závodu zranil a musel odstoupit.
A dokonce Zdenda Kříž na čtvrtém místě se ztrátou jen zhruba dvou minut na mistrovskou bednu měl v druhé části třetí nejlepší čas a opravdu mocně stahoval. Kdyby se to šlo ještě jednou dokola, bylo by to asi hodně zajímavé i mezi ním a Honzou Zemaníkem. :)
Páté místo vybojoval výborně a vyrovnaně běžící Tomáš Buryška. Vítek Otevřel pak i s určitým svalovým omezením dokázal zabojovat a finišovat na šestém místě. Sedmý pak doběhl minuloroční vítěz Skyrunner® Czech Series Aleš Palko.
Mezitím ještě před finišem prvních chlapů se z interaktivních obrazovek dozvídám, že v Řece už Anka vede o něco víc než dvě minuty. Přeci jen ten technický seběh korytem Katce nesvědčí a Anka toho dokázala využít.
Jak je ale Anky zvykem, nekouká na čas. Tentokrát výjimečně má na ruce hodinky. Od startu totiž odjíždím s předstihem a tak jí je nemohu vzít, pokud chce mít představu, za jak dlouho je start. Ale v cíli nemá vůbec potuchy, jaký asi čas zaběhla, za celou dobu se na hodinky nepodívá … :)
Tedy už do sjezdovky za občerstvovačkou jde opět naplno a i suchý seběh jí pomáhá využít jejích kvalit z kopce. Prostě jde stále nadoraz a bere jednoho chlapa za druhým. V Řece je 25. a desátým nejrychlejším časem druhé půlky předbíhá 10 mužů a dobíhá do cíle první a celkově patnáctá v novém traťovém rekordu, který je o více než 20 minut lepší, než její loňský čas.
Druhá se ztrátou více než 15 minut dobíhá Katka Matrasová a třetí o další více než 4 minuty zpět Denisa Krejčiříková. O kvalitě výkonů všech tří prvních holek svědčí fakt, že se vešly pod loňský rekordní čas Anky.
Závod se vydařil. Maky a jeho tým dokázali, že to opravdu umí a ve spojení s krásným slunečným počasím museli být snad všichni spokojeni.
Díky Makymu, jeho rodině a té spoustě dobrovolníků na startu, na trati, v cíli, kteří dokázali pro nás pro všechny takovou povedenou akci uspořádat.
Normálně bych říkal „Tak zase za rok nashle na Javorovém“, ale myslím, že těm, komu se líbil Perun, by mohli ve větším počtu zkusit i podzimní Nezmar. Stojí to za to.
Same, díky za pěkné fotky a reportáž !!!