Dlouho jsme čekali na první skyrunning závod sezony 2016 a dlouho jsme byli napínáni Honzou Dušánkem jaká ta akce bude, když nám po částech porcoval přísun nových a nových informací o závodě.
Už během zimy, na sněhu a v ne zrovna optimálních podmínkách pro běh se uskutečnilo několik tréninkových výběhů po trati závodu, které představovaly trasu komukoli, kdo projevil zájem.
Nadšení, energie z Honzy během příprav závodu jen stříkala a všichni jsme se těšili na sobotu 16.4. do Liberce.
Nejen, že závod byl velmi brzy vyprodaný a konečné číslo přihlášených se zastavilo na 537, ale do závodu se přihlásila i nebývale silná česká konkurence jak v mužích, tak i ženách. Na startu jsme mohli vidět plejádu členů Czech Skyrunning Team, řadu mladých z kategorie Junior a U23, kteří se zde snažili ukázat, že patří do nominace na MS v Itálii i další výborné běžce a běžkyně, kteří v repre výběru nejsou, ale jsou schopni podat výborné výkony. Zkrátka bylo se na co těšit.
Po původně slibné předpovědi se sluncem se duben ukázal jako pravý April a Ještěd vytvořil domácí prostředí pro beskydské závodníky chladem, deštěm a mlhou. Pravda, závodníkům toto počasí povětšinou nevadilo, mnozí ho dokonce vítali, ale pro diváky, pořadatele, doprovod by určitě alespoň sucho a trochu slunce bylo fajn.
To chladné a sychravé počasí určitě poznamenalo i menší množství diváků na trati a v cíli. Jednoduše řečeno, Češi nejsou Baskové a Ještěd není Zegama. Ale třeba i to bude příští rok zase o kus lepší.
Zázemí (jakési „městečko“) vybudované pořadateli na horním patře centrálního parkoviště s podiem pro hudební vystoupení i vyhlášení vítězů závodů, stánky s občerstvením i partnerů poskytlo všem asi skoro vše, co je potřeba. I v dešti se do velkého stanu prakticky všichni vešli a mohli se převléknout, najíst, napít v suchu. Snad jen možnost se po závodě a hlavně v těch blátivějších podmínkách alespoň opláchnout i třeba jen ve studené vodě by se hodila. Nevím, jak náročná by ta možnost přitažení vody a pár koryt byla. To musí vyhodnotit pořadatel pro další ročníky.
Určitě zcela unikátní na české poměry byla forma pozávodního občerstvení zajištěného odborníkem na catering a ředitelem závodu Honzou Dušánkem. Výběr z několika masových, vegetariánských a veganských jídel, s pivem nebo kofolou se asi hned tak nenajde. Na doplnění energie nebo vyrovnání pitného režimu zde pak byly stánky svijanského pivovaru a firmy Stassini.
Foto s laskavým svolením Lukáš Budínský – http://www.sportovni-fotografie.cz/
Ale zpět k vlastnímu závodu. Konkurence byla tvrdá a bylo to znát hned od počátku v nasazení. Skutečný fenomén závodu Tomáš Lichý již do prvního stoupání ve sjezdovce šel s viditelným náskokem před hlavním polem a v podstatě udělal z mužského závodu „one man show“. Po startu jsem si vyšel na silnici pod Ještěd, která se ve výstupu dvakrát křižovala a mohl jsem tam tak vidět čelo závodu dvakrát. Již při prvním průchodu zde měl Tomáš více než dvě minuty náskok na dvojici Pavel Brýdl a Honza Havlíček, kteří se zase utrhli pronásledujícímu Honzovi Zemaníkovi. Dobře zde vypadal i Tomáš Maceček a s nevelkou ztrátou se zde pohyboval i Tomáš Bystřický. Dalšímu favoritovi z Czech Skyrunning Team Vítkovi Otevřelovi závod vůbec nevyšel. Po skoro týdenních střevních problémech nenašel v sobě dost energie a závod v podstatě na své poměry „jen“ dokončil.
Tomáš Lichý dál stupňoval tempo a negoval veškeré mé odhady, kdy může vedoucí závodník být na vytipovaných místech. Při druhém průběhu přes silnici na Ještěd jsme ho skoro nestihli. Svůj náskok zvýšil na více než pět minut a o vítězi tak nebylo pochyb. Bylo také jasné, že vítězný čas bude pod dvě hodiny a jedinou otázkou bylo, jaká výchozí hodnota rekordu traě bude nastavena. Nakonec Tomáš jako jediný se dostal v cíli pod dvě hodiny a tento výchozí rekord tratě má hodnotu 1:53:19 !
Na druhém a třetím místě pod Ještědem byla opět dvojice Honza Havlíček a Pavel Brýdl. Protože čtvrtý Honza Zemaník měl na kluky ztrátu kolem dvou minut, nezdálo se pravděpodobné, že by ji mohl v závěrečném velmi rychlém úseku se seběhem ze Skalky do cíle stáhnout a zabojovat ještě o medaili v celkovém pořadí. Byl ale v tuto chvíli na třetím místě v kategorii mužů 24+, když Tomáš ještě patří do U23.
V tuto chvíli jsem si říkal, bedny jsou jasné. Ale člověk míní a okolnosti mění. Možná jediná, nebo jedna z mála chybiček pořadatelského týmu převrátila tuto jasnou situaci naruby. Aby se co nejvíce minimalizoval podíl asfaltu na trati, zvolil Honza Dušánek kus seběhu z Ještědu společný pro první i druhé kolo. Až na silnici pod Ještědem se to dělilo. V prvním kole se pokračovalo přes silnici a na modrou turistickou dolů z kopce, ve druhém již cestou do cíle se pak na silnici odbočovalo vlevo, kousek se běželo po asfaltu, aby se pak pokračovalo po šotolinové cestě směr horní stanice lanovky sjezdovky Skalka.
Kromě faktu, že zde mohlo docházet a docházelo k předbíhání pomalejších běžců těmi rychlejšími v dost technickém seběhu by to problém nebyl. Stačilo jen dole na silnici umístit „blbovzdornou velkou ceduli s označením 1. kolo rovně, do cíle vlevo. Pak by se nemohlo stát, že v situaci, kdy zde běží běžci do prvního kola i do cíle může dojít při navigaci pořadateli k omylu, chybě. To se pravděpodobně bohužel stalo a kluci na 2-4. pozici neodbočili správně doleva do cíle, ale pokračovali směrem, který již běželi v prvním kole. Honza Zemaník tak seběhl až dolů pod Ještěd a nedokončil. Pavel Brýdl s Honzou Havlíčkem se sice snažili vrátit na trať, ale nedostali se na ni v posledním místě, kde ji opustili a i když doběhli do cíle na 5. a 6. místě, museli být dodatečně z výsledků vyřazeni. Všech třech je mi fakt líto. Dali do závodu všechno, rvali se s tratí o pořadí, v případě Honzy Zemaníka tomu dal i předlouhou cestu z Beskyd. Chápu jejich roztrpčení a oceňuji jejich vyrovnání se se situací a profesionální přístup k této chybě. Nebyli jsme svědky žádných scén, kluci jsou opravdu fajn, že to vzali takto s nadhledem. Vím totiž moc dobře, že ten koho tato situace mrzela a mrzí nejvíc je Honza Dušánek. Díky těmto třem klukům, že dokázali ocenit jeho práci a neshodit ji i kvůli jejich postižení.
Takto se tedy na druhé a třetí místo v absolutním pořadí dostal další reprezentant Tomáš Maceček a na třetí pak Tomáš Hudec. Oba podali výborný výkon a k umístění jim gratuluji, i když i pro ně musí být s určitou příchutí, že k tomu přišli trochu lehčeji … :)
V závodě žen bylo podobně jako u chlapů favoritek více. Vždyť kromě Míši Mertové, která po maratonu v Rotterdamu 6 dní před Ještědem svou účast zrušila, zde byla kompletní česká skyrunning špička. Jak je zvykem u Zuzky Krchové, začala zostra a v počátku se držela s Ankou Strakovou. Také Katka Matrasová a Zuzka Kocumová ukazovali již v úvodu závodu, že patří k adeptkám na bednu, ne li na vítězství. Katka pak vyhrála i první uphill prémii a i na prvním přeběhu přes silnici pod Ještědem byla první. Anka se Zuzkou Kocumovou běžely společně s odstupem asi 30 metrů.
Podle vyprávění Anky to vůbec nebyl jednoduchý boj a její pozdější vítězství bylo opravdu vydřené. Katka byla z vedoucí skupinky nejsilnější nahoru, Zuzka dominoval v technických sebězích jakým byl například ten po modré z prvního Ještědu. Anka pak doháněla a získávala v těch méně technických i když třeba prudkých sebězích. Zkrátka pořadí se přelévalo a bojovalo se do posledních fází závodu. Při druhém přeběhu silnice pod Ještědem před uphill prémií po kamenech pod lany lanovky šla první Anka s dvacetimetrovým náskokem na Zuzku a Katku. Tady jsem již začal věřit, že by Anka mohla vyhrát protože jsem tušil, že když se v seběhu ze Skalky nezabije, bude nejrychlejší.
To pak opravdu potvrdila. Již na vrcholu Ještědu zvýšila náskok na Katku na 23 sekund a na Zuzku dokonce na 48 sekund. V následujícím úseku do cíle s přavažujícím seběhem po sjezdovce Skalka pak Anka svůj náskok na Zuzku Kocumovou zvýšila na 92 sekund a na Katku Matrasovou na tři minuty. O tom, že toto byl úsek Ance šitý na míru svědčí fakt, že zde předběhla ještě devět chlapů a skončila celkově na 35. místě.
Ale Ještěd SkyRace® nebyl jen prvním závodem skyrunning sezony v Česku. Byl to také první závod Bohemia Industry Skyrunner® Czech Series a vůbec prvním závodem serie pro mladé ATEX Skyrunner® Czech Series.
V juniorkách U19 byly přihlášeny jen dvě holky, ale nakonec odstartovala jen Markéta Lubinová. Ta po závodní běžkařské sezoně ještě nebyla úplně rozběhaná a bez konkurence v kategorii doběhla v čase kolem 3:05. Uvidíme na Perunu, kde bude větší srovnání.
To u kluků U19 to bylo na trati zajímavější. Výborně běželi především David Novák a Marek Czeczotka, kteří se stále pohybovali kolem sebe a kolem dvacátého místa. Až v konečném seběhu ukázal David svou sílu a Marka předběhl a utekl mu do cíle o 74 sekund. Třetí pak doběhl Jirka Křeček jen 5 sekund za vítěznou ženou.
V holkách U-23 zvítězila Lůca Luštincová i přesto, že podle jejích slov to nebyl závod, který by jí zrovna sedl. Možná také menší rozběhanost po skialpové sezoně. Druhá o 2:12 skončila Anna Štičková a třetí Barbora Kožnarová o cca dalších pět minut zpět.
Kategorie kluci U-23 byla specifická tím, že se z ní rekrutuje absolutní vítěz Tomáš Lichý, který deklasoval nejen závodníky ve své kategorii, ale i závodníky v hlavní mužské kategorii. Dnes nemá v U-23 konkurenci a držím mu pěsti, ať mu forma a zdraví vydrží do Itálie na Youth World Skyrunning Championships. Myslím, že zde má obrovskou šanci na bednu a nebyl bych překvapený ani kdyby přivezl i zlato.
Druhý doběhl výborně Tomáš Křivohlávek na celkovém sedmém místě se ztrátou na Tomáše 15:10. I třetí z této kategorie, výborně běžící Adam Chloupek nabral ztrátu na Tomáše 16:30 a v cíli byl celkově na výborném 11. místě.
Co říci závěrem ? Odhaduji, že 95% účastníků bylo závodem a jeho organizací nadšeno. Těm, kdo nedokončili, nebo propadli pořadím díky problému pod Ještědem přeji, aby na to co nejdříve zapomněli a soustředili se na další závody. Podobně jako se vyjádřili ti tři kluci, kteří by měli mít právo na největší zklamání a naštvání.
Příští rok již dokonale a věřím, že se na začátku sezony zde opět sejdeme v takovém počtu a konkurenci.
Děkuji moc za fotky použité v článku. Z cíle závodu od Evy Fryšarové, především z vyhlášení ale i pár z trati od Lukáše Podoláka.
Největší část použitých fotek, které ukazují skyrunning na Ještědu v té nejkrásnější podobě je od Lukáše Budínského – http://www.sportovni-fotografie.cz/
Kdo běží na umístění a výkon, musí jít na start připravený nejen fyzicky, ale i po stránce taktické a technické. Mapa trati byla k dispozici, a každý si mohl nastudovat křížení a zdvojené pasáže, příp. se ještě před startem zeptat organizátora, jak to tam bude řešené. Tím neomlouvám chybu pořadatele. Ty šipky na Ještědy být měly!
To krizeni trati bylo fakt trochu nestastne. Kdyby tam nebyla slecna ( mozna az pozdeji) ktera nekricela kdo kam, tak bych taky asi po druhe bezel rovne ;-)
Jinak zavod byl moc fajn a nad 1. rocnikem smekam pred organizatory klobouk. Tesim se na priste. A i na delsi trat. Treba 42 ;-)