Zegama-Aizkorri Marathon
Tak jako tradičně druhá polovina května je ve znamení velkého svátku skyrunningu. V Baskicku se běží Zegama-Aizkorri Marathon, bezpochyby závod s největší diváckou atmosférou na trati.
Tento závod je pro závodníky do značné míry exklusivní, protože již jen se na něj dostat je výhrou.
Do volné registrace se dostává pouze 225 startovních čísel, která jsou losována ze všech, kdo se zúčastní předregistrace. Letos se loterie zúčastnilo kolem 8000 závodníků.
Ale ani my, kdo zde nepoběžíme, nepřijdeme zkrátka. Ve startovní listině máme zástupce a ne ledajakého. Nejenže si od Honzy Bartase (člena našeho Czech Skyrunning Teamu pro World Skyrunning Championships v Chamonix) slibujeme, že si doběhne pro své premiérové body v SWS, ale především jistě znáte jeho velmi čtivé články o jeho účasti na závodech a přesně takový o tomto závodě uveřejníme i zde. Naposledy se Honza rozepsal o své účasti na Transvulcanii.
Ale řekněme si, jaká konkurence bude Honzu na Zegamě čekat. Stručně řečeno velká. Na bednu to nebude :)
Na trati, která je i přes vysokou technickou náročnost a prudká stoupání i klesání velmi rychlá bude mít šanci na přední umístění nebo na bednu hned několik běžců.
V první řadě můžeme uvést loňského vítěze Kiliana Jorneta, který sice na Tranvulcanii doběhl až druhý, ale na této kratší trati by měl mít v počátku sezony asi největší šance. Hodně bude záležet na počasí. Na Transvulcanii ho zničilo vedro. Pokud bude chladněji, optimálně kdyby pršelo nebo sněžilo, asi by nikdo neměl mít šanci.
Ve skvělé formě se naopak na Transvulcanii ukázal Luis Alberto Hernando, který zde zvítězil a loni sváděl s Kilianem na Zegamě boj po většinu trati. Tento běžec, který jako jeden z mála ze špičky i na těchto kratších tratích s výhodou využívá hole by na bedně neměl chybět.
Letos by měl o přední místa a jistě se snahou i o vítězství bojovat Marco de Gasperi. Kilianův přítel a excelentní běžec, který umí technické seběhy srovnatelně s Kilianem bude velkým favoritem závodu. Loni kvůli zranění nedokončil, ale jistě by si přál podobný doběh jako sváděl s kilianem na Mistrovství Evropy v Canazei, snad jen v opačném pořadí. (Pro připomenutí v Canazei tito dva běžci bojovali spolu po celou trať a finišovali až do cílové rovinky. Výsledkem bylo výrazné posunutí rekordu tratě.)
Marco de Gasperi a Elisa Desco
Loni výborně zaběhl Ital Tadei Pivk a jistě by si rád své třetí místo zopakoval. Bude to mít ale letos asi těžší.
Z Británie přijíždí výborný běžec Tom Owens, který zde zaběhl pěkné výsledky v roce 2011 a 2012. V roce 2013 se kvůli zranění nezúčastnil.
Vpředu jistě budeme čekat i jména jako Michel Lanne, Zaid Ait Malek, Alex Nichols nebo Cameron Clayton.
V ženách se zdá, že boj o vítězství se smrští do souboje dvou nejlepších žen loňského seriálu SWS.
Při ohlášené neúčasti Nurii Picas, která letos zvláštně preferuje jiné závody a následně se neúčastní závodů SWS (UTMF ano/Transvulcania ne, TNF Australia 100K ano/Zegama ne), vidím jako hlavní favoritky na vítězství Emelii Forsberg a Stevie Kremer.
Emelie smolně po pádu a zranění ruky nedokončila Transvulcanii, ale předpokládám, že na Zegamu již bude v plné formě. Jediné omezení bych viděl v stížené možnosti opírání se do stehen v prudkých kopcích, pokud by zranění ještě nebylo zcela vyléčeno.
Stevie již loni přesvědčila, že pobyt v Evropě jí svědčí a na rozdíl od jiných amerických běžců je schopna velmi dobře běhat i ve velmi těžkém terénu. Také její seběhy se výrazně zlepšily a v současnosti je v nich s Emelií zcela rovnocenná. Bude to asi podobně dramatické, jako boj o prvenství v mužích.
Elisa Desco se vrátila k běhání v roce 2013 po pauze způsobené dopingovým případem a narozením dítěte. Již loni prokázala, že je ve formě. Jen nevím, jestli Zegama nebude pro ni moc dlouhá.
Maite Maiora zaběhla výborně Transvulcanii, když skončila druhá a rozhodně je s ní potřeba počítat na přední místa.
Stálicí na předních pozicích závodů je také domácí Uxue Fraile. Přesto ji netipuji na bednu.
Další běžkyní zpoza oceánu je Kasie Enman. Tato běžkyně vyniká svou rychlostí, kterou může dobře využít na lehčích amerických trailech. Otázkou je, jak jí technický kurz Zegamy tuto rychlost dovolí využít.
Na závěr tedy přeji, co nejkrásnější výsledek a nádherný zážitek Honzovi Bartasovi a těším se na jeho dojmy. S číslem 125 ho doufám uvidíme v první čtyřicítce.
Napsat komentář