HOKA ONE ONE. Bota, která je jiná, než jste asi zatím poznali. Bota, která upoutá svým vzhledem na první pohled. Bota, která mnoha běžcům učaruje po prvním případně druhém proběhnutí. Bota, která jde proti současnému módnímu minimalistickému trendu. Bota, kterou ocení především běžci na dlouhé a ultra tratě.
Poprvé jsem na noze poznal boty Hoka One One na jaře roku 2013. Přišly mi z Anglie a byl jsem na ně opravdu moc zvědavý. Dal jsem na doporučení Iana Corlesse a nechal si poslat nejlehčí trailový model Rapa Nui.
Již od pohledu to je jiná bota, než na kterou je člověk zvyklý. Působí mohutným dojmem, podrážka vypadá vyšší, než ve skutečnosti je. A to se jednalo, jak říkám, o ten nejlehčí model.
Když si tu botu ale dáte na nohu a proběhnete se v ní, máte pocit, že to vlastně nic nenormálního není. Takže jsem se v nich jen párkrát proběhl u nás v lese a hned je vzal na Ronda dels Cims. Jak jsem psal již v popisu k tomu závodu, měl jsem zde problémy, ale ani jeden s botami. A to se na trati mnohokrát překonávala voda (někdy i dost hlubokým broděním), šlo se ve sněhu, bahně, zkrátka boty dostaly zabrat. Pocit z bot byl výborný, takže jsem je bez jakéhokoli váhání použil i na další dva závody v horách, kterými byl Trans D’Havet v rámci European Skyrunning Championships a v září na Cavalls del Vent. Na Trans D’Havet si boty užily kamení a skal do sytosti a nemohu si stěžovat, že by nezabíraly na vlastně jakémkoli povrchu.
Na Cavalls del Vent pak boty opět zažily nejrůznější povrchy od luk, lesních cest, kamení pro bahno. Opět nezklamaly. Při závodech tak byly tyto boty na trati asi 335km, celkově nemají naběháno víc než takových 370km. Bota kromě toho, že je samozřejmě po bahenních a vodních lázních, prachu hor a šotolině cest slušně špinavá, nejeví žádné známky opotřebení nebo poškození. Grip na podrážce je možná jen opravdu mírně sjetý, ale určitě jen relativně málo.
Na podzim jsem si říkal, že bych rád vyzkoušel i další trailové modely Hoka One One a přes web jsem si objednal model Stinson Evo. S velikostí jsem problém neměl, jednotlivé modely mají podobné kopyto, tedy pokud sedí velikost u jednoho modelu, je hodně pravděpodobné, že budou sedět i další.
Skoro současně přišla i nabídka od Radan Sport (po kliknutí na link Více budete mít možnost získat více informací např. o dostupnosti), firmy která začíná tyto boty dovážet do Česka, jestli bych je neotestoval. Kromě tedy z venku objednaných Stinson Evo, mi přišly v průběhu prosince druhé Stinson Evo a Mafate 3.
Stinson Evo ze zahraničního e-shopu mi přišly pár dní před Pražskou 100, takže jsem je jen jednou vzal na nohu a proběhl se v nich skutečně jen krátce. Šetřil jsem ještě ne zcela doléčené zlomené žebro a chtěl jsem jen zjistit, jak se v nich budu cítit. A cítil jsem se v nich tak, že jsem si je troufl hned vzít na těch 145km.
Na trati se vystřídalo opravdu ledacos, jak potvrdí ti, kdo P100 2013 absolvovali. Od sněhu, přes mokré listí, kameny, bláto, trochu asfaltu. Boty obstály a klouzaly opravdu hlavně na těch úsecích, kde desítky běžců před námi uklouzali mokrý sníh do jasného „mýdla“. Ale zde to jelo asi všem. Jinak opravdu paráda a komfort 2,2 násobku objemu tlumící hmoty v mezipodešvi se projevil tím, že spodky nohou byly zcela v pohodě. Jen špatně zvolené ponožky způsobily problém s nehtem na palci jedné nohy, ale to nejde na vrub botám.
Jestliže porovnám své Rapa Nui se Stinson Evo, tak ty první jsou jednoznačně bližší standardní botě a ten, kdo cítí větší nedůvěru k této specifické značce, by měl v případě zájmu k nim sáhnout jako k prvním. Rapa Nui jsou nejen typově nejblíže normálním botám, ale jsou i hmotnostně srovnatelné s jinými obdobnými botami. Když jsem vážil na přesné váze své Salomon S-Lab a Rapa Nui ve stejné velikosti, byly Rapa Nui těžší jen asi o 6 gramů na botě. To při komfortu výrazně lepšího tlumení stojí zato. Když porovnám, jak vypadala má chodidla po MMT100 v roce 2012 a jak vypadala po použití Hoka One One (Rapa Nui – 154km Ronda dels Cims, 80km Trans D’Havet, 100km Cavalls dels Vent) tak to je nebetyčný rozdíl.
Hmotnost
Model boty |
Katalogová hmotnost 8UK |
Reálná hmotnost 10UK *) |
Rapa Nui |
275g |
351g |
Stinson Evo |
300g |
388g |
Mafate 3 |
375g |
443g |
Salomon S-Lab |
330g |
345g |
*) Váženo na velmi přesné váze s přesností +/-1g
Mafate 3 jsou z mé trojice trailových Hoka ty nejvíce tlumivé, ty na pohled nejmohutnější, ty nejtěžší. Opravdu již na první pohled to je jiná bota a pro mě, začínajícího běhat ještě v dobách minulých v jediném dostupném modelu Botasek z Partizánského, to nepřipomínalo nic, v čem bych předpokládal, že budu běhat. Tyto bych si s lehkým srdcem na závod nevzal. Také již přes zimu žádný závod neplánuji a do jara je dost času. Takže jsem je začal opatrně zkoušet na své výběhy do lesa. První výběh byl trochu nezvyk. I když noha je v botě utopena níže, než se zdá zvenku, protože mezipodešev je přetažena u všech Hoka do výšky nad spodní okraj nohy o 20-30mm, přesto jsem si nejprve připadal trochu jako na chůdách. Ale možná tak 3-4 kilometry. Pak člověk pochopí, jak to výrobce myslel a přizpůsobí svou techniku běhu stylu boty a začne ještě víc využívat kolébkový tvar podrážky, který je u této boty asi ještě víc důležitý než u jejích lehčích sourozenců.
Najednou člověk zjistí, že vlastně ta kolébka ho trochu žene vpřed, bez vlastního přičinění nutí k odrazu ze špičky a najednou si uvědomí, že vlastně na patu dopadá méně než ve standardních botách. Je to zajímavé, ale asi právě to „přehnání“ konstrukce u Mafate 3 mi pomohlo pochopit lépe princip bot Hoka a možná i lépe a efektivněji běhat v těch lehčích modelech Rapa Nui a Stinson Evo.
V tuto chvíli jsem přesvědčený, že pro závody stejně budu využívat ty dva lehčí modely a Mafate 3 si nechám pro trénink a delší běhy. Jednoduše řečeno, i když v nich aktuálně mám naběháno zhruba 200km a již jsem si na ně zvykl, nechce se mi ten rozdíl hmotnosti na vzdálenosti, které si pro závody aktuálně vybírám tahat a tlumení Stinson Evo považuji za takřka srovnatelné s Mafate 3.
Model boty |
Výška podrážky (špička/pata) sklon |
Hloubka dezénu (grip) |
Množství EVA oproti stand. botě |
Rapa Nui |
21/26mm, 5mm |
5mm |
1,5x |
Stinson EVO |
26/32mm, 6mm |
6mm |
2,2x |
Mafate 3 |
29/33mm, 4mm |
5mm |
2,5x |
Hoka One One mají podobný „šněrovací“ systém, jako používá Salomon, kde se bota pouze zatáhne a zajistí v utažené poloze. To je samozřejmě velká výhoda oproti standardním tkaničkám. Mnohem lépe se vystihne správná míra utažení, to se nerozváže a pokud potřebuji během závodu dotáhnout či naopak povolit, je to otázka sekund.
Jak jsem psal výše, provedení boty je na vysoké úrovni a ani po opravdu náročných ultra trailech na nich nejsou stopy poškození nebo nenormálního opotřebení. Řekl bych, že na první i druhý pohled z hlediska zpracování jsou tím nejlepším, co jsme zatím měl. Tím myslím nejen vnějšek boty, zpracování jazyku, švy a spoje, ale rovněž vnitřek boty, kde je pro nohu vše uzpůsobeno k maximálnímu pohodlí, nic nedře, bota při správné volbě velikosti a správném utažení sedí zcela dokonale. Ke zvýšení komfortu a dalšímu vylepšení tlumení přispívá i kvalitní vložka Ortholite.
Kdo běhá dlouhé a ultra tratě, rád poznává něco nového, nebojí se zkoušet, není fanatikem minimalismu, má případně nějaké problémy, kde lepší tlumení může být řešením, to je potenciální budoucí majitel těchto neobvyklých, speciálních a podle mého osobního názoru velmi dobrých bot.
TECHNOLOGIE BOTY
ROLLING
Kolébkový profil boty umožňuje unikátní valivý pohyb a energeticky úsporný přechod z paty na špičku k odrazu.
OVERSIZED
Až 2,5 násobné množství EVA v mezipodešvi v porovnání se standardními běžeckými botami. Tím se dociluje vynikající absorpce nárazu při dopadu a vysoce komfortní pocit při pohybu. Toto umožňuje přirozený krok jak na hladkých a pevných površích, tak i na nerovných cestách a v terénu.
CONTROL
Hoka mají unikátní patentovanou konstrukci jakési „skořepiny“. Tato je zapuštěna do hloubky 20-30 mm do mezipodešve, pevně podporuje patu a umožňuje přesnou a optimální stabilizaci nohy. To zajišťuje vynikající úroveň citlivosti a vnímavosti nohy v kontaktu se zemí i přes vysokou úroveň odpružení.
GRIP / STABILITY
Gripy na podrážce jsou určené k zajištění perfektního kontaktu s terénem, na kterém běžíme. Na jednotlivých modelech jsou použity různé styly a hloubky profilů, které nejlépe vyhovují danému terénu a povrchu. Mezipodešev umožňuje správné množství deformace umožňující neustálý kontakt se zemí v co největší ploše. Boty mají až o 35% větší plochu podrážky oproti standardní botě, která je určena ke zvýšení stability. Cílem je vyrovnat přeci jen vyšší posazení nohy nad terénem a uvidíte, že budete spokojeni s každým svým krokem. Flexibilní vyztužené boční stěny, precizní střih boty a zatahovací „šněrovací“ systém, kterým botu dotáhnete přesně podle aktuální potřeby zvyšují pocit stability a podpory.
LIGHTWEIGHT
Všechny jednotlivé modely bot jsou považovány za prvotřídní ve svých kategoriích v otázce hmotnosti. I přes vyšší objem tlumící hmoty mají podobnou hmotnost jako srovnatelné modely jiných značek a to pomáhá zmírnit únavu při bězích na delší vzdálenosti. Jsou ideální pro ty, kteří touží po vysoké úrovni výkonu s botami s dobrým tlumením.
Hoka v 10 datech
– 4.2. 2009 : První prototyp Hoka One One a první test : kouzelné !
– červenec 2009 : Hoka podává patent s mnoha inovacemi
– říjen 2009 : Ludovic Pommeret dobíhá druhý na the Grand Raid de la Réunion s Hoka Mafate prototypem.
– 15.7. 2010 : První limitovaná série Mafate jde do prodeje ve vybraných specializovaných obchodech v pěti zemích.
– září 2010 : První muž a první žena nejtěžším trailu na světě (Tor des Géants / 320 Km).
Meanwhile, Karl MELTZER (USA) přeběhne USA ze západu na východ: 3 416km za 40 dní, s Hoka Mafate.
– říjen 2010 : Hoka Mafate jsou vyhlášeny „Footwear Product of the Year“ (UK) a „Chaussure de Trail de l’année (L’Equipe Magazine, France ; a Endurance Trail, France).
– březen 2011 : Hoka má 250 specializovaných prodejců v 10 zemích.
– prosinec 2011 : Dave MACKEY (Hoka Team) vyhlášen „Ultra Runner of the Year 2011“ v USA.
– srpen 2012 : vítězství v IronMan World Championship : Rob LEA, v Las Vegas (long distance triathlon) a 2 ženy na bedně.
– jaro 2013 : vynikající vítězství Japonce Yoshikazu HARA na Mont-Fuji Ultra-Trail před nejlepšími světovými běžci.
Hoka Rapa Nui vyhlášena „Best Trail Shoes“ Outdoor Running magazine (Italy).
Kdo běhá v Hoka One One týmu ?
Emma Roca
Měla v roce 2013 povedenou sezonu
2a Cruce de los Andes
1a K42 Mallorca, 45km
1a Magaluf Marathon, 42km
1a UTBarcelona, 114km
2a Kilian’s Classic, 45km
4a Speedgoat USA, 50km
3a UTMB, 170km
1a Collserola Marathon, 42km
1a K42 Tenerife, 44km
Caroline CHAVEROT
Neměla v programu závody s tou největší konkurencí, ale i výčet jen několika výsledků je velmi zajímavý.
1. Trail du Gypaète – 73 km, 10:16:32
1. 80 km du Mont-Blanc, 13:10:05
1. La Montagn’Hard – 60 km, 9:25:10
1. Le Tour de la Grande Casse – 65 km, 8:30:13
1. Courmayeur – Champex – Chamonix, 14:12:00
1. Endurance Trail des Templiers, 11:53:02
Darcy AFRICA
Darcy AFRICA se pohybuje ve světě Ultra zhruba od roku 2000.
Je držitelkou mnoha zajímavých rekordů tratí a vítězství.
Waldo 100k (rekord tratě), Miwok 100K (3x vítězství a rekord tratě), American River 50 Mile (vítezství), Bandera 100K (rekord tratě), Fire Trails 50 Mile (rekord tratě), Moab Red Hot 50k (rekord tratě), Rock and Ice Ultra (vítězství), Headlands 50K (rekord tratě)
Výsledky 2013
1. Hardrock 100 Endurance Run 100miles, 9. celkově 15h54min55
1. The Beer 100miles 7. celkově 22h10min58
1. Miwok 60km 22. celkově 6h05min08
2. Squaw Peak 50 Mile Trail Run 50miles 5. celkově 10h05min47
2. Telluride Mountain Run 38miles 12. celkově 8h43min23
Maud Combarieu
Výsledky
2010 :
-5. CCC (98kms)
2009:
-1. Semi Raid de la Réunion (68kms)
2008:
– 1. Raid Cimalazienne de la Réunion
Dave Mackey
Výsledky
BEST 2011 Ultrarunning Magazine North American Ultrarunner of the Year
3x vítěz Montrail Ultra Cup Series
2013
Pikes Peak Ascent and Marathon: the Double. (Ascent 2:34, 7.; Marathon 4:02, 6.; Double Vítěz 6:36)
5. Lake Sonoma 50 Mile, CA
1. Rodeo Beach 50K, CA, rekord tratě 3:45
1. Mt Mitchell Challenge, Black Mt, NC
2. Bandera 100k, Master’s USATF 100K Champion
2012
7. Ultra Race of Champions. 100K. Charlottesville, VA
Boulder Tour De Flatirons Series Champion 2012!
9. Courmayeur-Champex-Chamonix 100K, Mt Blanc
7. Pikes Peak Marathon
4. Western States 100, master’s rekord tratě. 15:53
1. Mikok 100K
3. Boulder Spring Half
7. Chuckanut 50K
1. Golden Gate 50K
2. Bandera 100K. Texas. US Track and Field 100K Championships
2011
2011 North American Ultra Runner of the Year, Ultrarunning Magazine
1. Marin Turkey Trot
1. Fire Trails 50 Mile, Lake Chabot, CA, 6:34.
1. Waldo Lake 100K, Willamette Pass, OR., CR. 9:06:51
3. Table Rock 25K, Stinson Beach, CA
2011 Montrail Cup Champion
8. Western States 100, 16:36
1. Miwok 100K. Headlands of Marin, CA., 8:03:33
1. American River 50 Mile, Sacramento to Auburn, CA, 5:55:37
Další:
– Mnoho dalších vítězství a rekordů tratě na 100km a 100 mílových trailech
– Mnohonásobný US atletický šampion
Jason SCHLARB
Výsledky
• 1. & rekord tratě 2013 Run Rabbit Run 100 Mile Colorado
• 1. & rekord tratě 2013 Pocatello 50k Idao
• 3. 2013 Speedgoat 50k
• 1. 2012 San Juan Solstice 50 Mile Colorado
• 1. & rekord tratě 2012 Jemez 50k New Mexico
• 1. & Set rekord tratě 2011 US Trail 50 Mile National Championships
• 2:27:14 Marathon
• 14:42 5km
Karl Meltzer (Speedgoat Karl)
Výsledky
2010:
-1. Trail Moab Red Hot (rekord tratě)
-1. Trail Coyote Two Moon
-Pony Express Trail (2064 miles) 18 dní 2h and 27min
2009 :
-3. Trail Moab 34mile
-1. Trail Massannuten 100
-1. Trail Bighorn 100 (rekord tratě)
-1. Trail Hardrock 100
-2. Trail Wasatch 100
-1. Trail Grindstone 100
-1. Trail Pinhoti 100
Ludovic Pommeret
Výsledky
2010:
-1. Winter Trail of Aussois
-1. Winter Trail of Féclaz
-3. Winter Trail of Serre Chevalier
-2. Trail of Ventoux
2009:
-2. Trail Running World Championship in Serre Chevallier.
-2. Grand Raid, Reunion Island (150k)
-3. North UTMB (96K)
Christophe Le Saux
Výsledky
2010:
– Vítěz grand raid Sahara 210 km
– Vítěz GUYAN’TRAIL 200 km
– 2. Guyane de cross
– 2. Guadarun 150 km
– 2. Grande traversée des alpes 640 km
– 18. Grand raid de la réunion 163 km
– Vítěz Desert oman raid 170 km
– Vítěz Triathlon vert de guyane
2009:
– Vítěz Eco trail de Kourou
– Vítěz Grand trail du nord 143 km
– Vítěz Défi bleu 58 km
– Vítěz 100 km of Guyane
Cyril COINTRE
Gilles Segris
Jean BENNA
Aurélien COLLET
Arnaud LEJEUNE
VIDEO
Stinson EVO
Karl Meltzer
Mafate 3
Rapa Nui
U boty s vysokou podrážkou se vždy obávám zvrtnutí v nerovném terénu. Jak funguje hoka při dopadu na nerovný podklad, noha jde do pěny, nebo dochází k naklopení celé nohy?
K zvrknutí nohy nedochází, resp. bude to stejné jako s nižší botou. Hoka mají větší plochu podrážky, jsou rozšířené, takže jsou dostatečně stabilní. Při těch závodech, které jsem v nich absolvoval jsem v nich měl lepší pocit než v Salomon S-Lab. Jak jsem psal i v článku, noha je utopená v takové jakoby skořepině, takže se spíše naklání celá v rámci té pružnosti boty. Jestli to tedy píšu alespoň trochu srozumitelně. Ono je nejlepší to mít možnost zkusit :)
na předposledním videu je to celkem dobře ke konci vidět při znázornění funkce stability. Pokud přesahuje podrážka chodidlo bude to ok. Možná bude časem problém zvýšená námaha při odrazu až materiál tlumení ztratí pružnost, jinak ale do kamenitého terénu asi velmi dobrá bota.
Same, moc děkuji za podrobný popis a také za dovysvětlení v diskusi. Tyto boty již delší dobu „sleduji“, ale neměl jsem možnost je vyzkoušet. To se ale mění :-) Již jsem kontaktoval obchod a až pojedu na Mercury maraton na konci ledna, tak je vyzkouším :-) Tak že ještě jednou díky za recenzi.
Jo, to je dobrá příležitost. Jen to možná chce v těch botách uběhnout pár kilometrů, než poznáš, že to je to pravé. Mně byly pohodlné již při prvním nazutí, ale je to, jak píši, trochu jiná bota a můžeš krátce pociťovat jistý nezvyk. Po pár kilometrech to zmizelo. :)
Ahoj, a co šířka boty? Většina bot je mi v okolí nártu úzká (vybočený palec). Mohl bys srovnat např. se Salomony S-lab nebo Speedcross? (oboje jsou mi úzké) nebo Inov-8 trailrock 255? (jako jedny z mála bot mi jsou široké dost)
Ano, to je další věc, kterou jsem asi opomněl napsat. Bota má vepředu do šířky dost místa. Já mám širší nohu a také nemohu úzké boty. Ale tím, že je noha utopená v té jakoby skořepině a v patě drží perfektně, tak i s tou volnou špičkou ti v botě neplave. Jednoduše konstrukce je stavěná pro maximální pohodlí právě pro dlouhé běhy. Při ultra, kdy ti noha po hodinách a hodinách nateče, se ta širší špička asi hodí každému.
Ahoj,
chci se zeptat jakou máš u těchto bot zkušenost s volbou velikosti, jestli pořizuješ boty přímo dle velikosti nohy, nebo větší?
Pořizuji si stejnou velikost, jakou jsem měl předtím například u Salomon S-Lab. Pro dlouhé běhy preferuji jistou rezervu ve špičce. Jinak bota i když je větší, tak sedí, noha v ní neplave díky té zvýšené a nahoru přetažené mezipodešvi.
A ty trailový jsou míň tlustší než ty silniční, je to tak?
Martino, ty silniční jsem neměl možnost odzkoušet, ani jsem je neměl v ruce. Předpokládám, že je to u nich podobné s podílem tlumící hmoty jako u trailových modelů. Hlavní rozdíl je asi především u podešve a jejího dezénu. A pak ten nejnovější model Bondi používá na svršek tu oblíbenou šestiúhelníkovou strukturu
Děkuji Same za info.
Co dezén podrážek? Je rozdíl mezi botami primárně určenými na trail a na silnici? Vzal-li by sis Rapa nui na silnici, asi bys zničil vzorek, je to tak?
Martino, jasně je rozdíl mezi dezénem u trailových a silničních bot. Takovou vlajkovou lodí Hoka na silnici jsou boty Bondi. Ty trailové bych na silnici normálně nebral. Samozřejmě nějaké přeběhy problém nejsou a ani skály a kamení nejsou měkkým povrchem a funguje to bez problému. Prostě jde o to, že trailové boty mají hrubší dezén, který lépe zabírá v terénu, silniční (např. Bondi) mají podrážku uzpůsobenou na silnici a kontakt s rovným povrchem větší plochou.